Veřejný prostor v Praze - téma pro architektku Pavlu Melkovou

11. září 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavla Melková, architektka a vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu

Máme nebo nemáme kvalitní veřejné prostranství v Praze a jak lze vůbec veřejný prostor chápat? O tom se ve středeční Třináctce bavila moderátorka Ivana Navrátilová s architektkou a vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu Pavlou Melkovou. Čtěte více.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, milí posluchači. Vítám vás u Třináctky. Ano, vysíláme z magistrátního studia. Zdravíme všechny, kteří nás poslouchají a dnes s paní inženýrkou architektkou Pavlou Melkovou, vedoucí kanceláře veřejného prostoru. Dobrý den.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Dobrý den.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
To je taková tajemná kancelář pro mě. Možná i pro jiné. Protože je to mladá kancelář. Fungujete krátkou dobu, tak bych byla moc ráda v úvodu, abyste nám, paní inženýrko, kancelář představila a pak vlastně si řekneme i to, co děláte a proč to děláte.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Tak, že je mladá je v pořádku. To, že je tajemná, i když normálně slovo tajemná mám ráda, tak v tomhle případě to asi není dobře, že pro vás je tajemná. Protože už v titulu názvu a obsahu svojí práce veřejný prostor je věc veřejná. To znamená asi bysme byli rádi, kdyby minimálně občané Prahy věděli, co kancelář veřejného prostoru je, proč je a co dělá. Takže já se pokusím tomu teď trošku napomoct. Kancelář veřejného prostoru vznikla asi před tři čtvrtě rokem. Vznikla pod Útvarem rozvoje města, Útvar rozvoje města je příspěvková organizace města, která se zabývá v podstatě především plánováním města, to znamená zejména urbanismem. Ale i souvisejícími aktivitami, to znamená vytvářejí strategický plán města, zabývá se samozřejmě i životem ve městě, i když ta architektura a ten urbanismus je asi prioritně východisko, z kterého vychází. Je to organizace, kde sídlí převážně architekti. Kancelář veřejného prostoru v Praze doposavad v posledních desetiletích, nebo možná vůbec nikdy nebyla. Přitom takováhle kancelář, která se nějakým způsobem zabývá tím veřejným prostorem ve všech vyspělých sousedních zemích už minimálně 10, 20 let funguje. Asi není náhoda, že nejdéle a nejintenzivněji funguje právě v těch městech, které dneska si bereme za příklad, kde ten veřejný prostor opravdu se můžou chlubit. Ta města se potom taky dostávají na první místa v žebříčcích obyvatelnosti a vlastně takové té příjemnosti, příjemnosti měst.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Je to na Praze vidět, že tady ta kancelář scházela celá ta léta? Protože se říká, že Praha je jedna z nejkrásnějších, takže se to ještě nestihlo úplně pokazit?

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Takhle, pokud jako říkáme vidět ve smyslu, že by už plody práce té kanceláře, myslím teď plody opravdu v té fyzické struktuře města byly vidět, to bohužel asi není možný. Taky jsem ne náhodou říkala, že ty kanceláře v sousedních zemích existují 10, 20 let. Ono opravdu ty ...

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Proto se právě ptám.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
... fyzické výsledky se objeví až po určité době. Já doufám, že nám se to taky povede. Ono samozřejmě jakkoli kancelář veřejného prostoru není organizace žádným způsobem politická, je, je to organizace odborná, nicméně výsledky její práce slouží pro město. To znamená, že to, do jaké míry je město a jak s nimi bude nakládat trošku věc politická je. A já hrozně doufám v to, že tady to bude pokračovat stejně, právě jako v těch sousedních městech. Že určité záměry, které jsou dlouhodobé, tak nejsou ovlivněné tím, jestli se na radnici vystřídá, vystřídá nějakým způsobem vedení třeba i úplně jako do opačného, opačného kraje spektra. Právě v těch sousedních městech oni jsou schopní jakoby dát takový ten nadhled, který, v kterým si uvědomují, že ta podoba toho města na to ten názor většinou stejný. Prostě to, jak se těm lidem dobře žije, jak vypadá dobrý město, to by se opravdu nemělo moc lišit, jestli máme levici nebo pravici.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Já to myslela z pohledu toho, těch jiných měst, která si dáváme za příklad. Kde už to léta funguje, tak tam už to je správné, teď tomu tak bude i u nás. Ale jestli vlastně už jste to nechytli tak trošičku pozdě, nebo jestli ta doba, kdy u nás už by to být mohlo, jestli tady není napácháno moc škod, které napřed musíte napravovat.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Ne, tak jako samozřejmě nikdy není pozdě. Protože naše děti tady budou žít a jejich děti tady budou žít a pořád bude co vylepšovat. A taky bude co pokazit. Takhle. Vy jste se ptala, jestli se tady napáchalo moc škod. Já si myslím, že Praha na tom s tím veřejným prostorem není zas tak strašně špatně, abysme si jenom nestěžovali. Ona má velkou výhodu vlastně v té své stabilní struktuře, to znamená ta základní struktura, specielně teď mluvím o centru a širším centru města, je velmi dobře založená. Praha má většinou blokovou strukturu, má krásný ulice, má hodně parků. V tomhle problém vůbec není. Má krásnou řeku. Pokud se tu nějaký škody napáchaly, tak asi převážně v dopravních stavbách. To znamená máme tady teď jakýsi dědictví, který třeba bysme věděli, jak by se dalo změnit, nebo jak by se dalo udělat jinak. Ale do jistý míry ho musíme respektovat. To znamená máme letos začatý nějaký dopravní okruhy, byť nedokončený, tak nemůžeme to vygumovat, musíme na to nějakým způsobem navázat.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
No, ale slyšet, jak navázat a jak by se to mohlo změnit, to bude určitě zajímavé. To si necháme do našeho druhého vstupu. Posluchači, pakliže budou pak chtít, mohou i volat. Já po písničce připomenu kompletní spojení k nám do studia a jenom připomínám, že dnes si ve Třináctce povídáme s paní inženýrkou architektkou Pavlou Melkovou, vedoucí kanceláře veřejného prostoru.

/ Písnička /

/ Reklama /

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, už jsme opět ve vysílání. Zdravíme vás z magistrátního studia. Dnes Třináctka na téma veřejného prostoru v Praze. Povídáme si tady s paní inženýrkou architektkou Pavlou Melkovou, vedoucí kanceláře veřejného prostoru. Já vám připomenu spojení k nám do studia. Jsou to buď dvě telefonní čísla 221 553 926 anebo 604 31 13 13. Kancelář je mladou institucí. To už jsme si poslechli od paní inženýrky. A teď by mě ještě zajímalo ten veřejný prostor, jak to máme chápat? Jak mu máme rozumět? Jak vy ho pojímáte a zpracováváte?

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Tak, ta role veřejného prostoru, a já to vezmu teď hlavně přes obsah naší práce, takže budeme mluvit nejvíc o roli veřejného prostoru z hlediska urbanismu města, s čímž ale samozřejmě velmi úzce souvisí potom i život v tom městě, protože urbanismus mu vytváří nějaký pevný rámec. To vlastně, co je náš úkol je, když to řeknu velmi lapidárně, tak vůbec obhajovat existenci a kvalitu veřejného prostoru ve městě. Tím obhajováním existence myslím například takovej základní moment, kdy vlastně vůbec vzniká to, jestli město bude mít dostatek veřejného prostoru a jaká bude jeho kvalita. To je naše úzká spolupráce s kanceláří metropolitního plánu, kde vlastně v novém metropolitním plánu se říká, že veřejná prostranství by měly vytvářet základní strukturu města. To znamená stát se tím nejdůležitějším. To znamená, že vlastně zástavba, infrastruktura a všechno ostatní nějakým způsobem by se měly přizpůsobit tomu, že jejich osu, prostě základní strukturu vytváří veřejná prostranství.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená kde se scházíme, ale to je vlastně i kde bydlíme, kde nakupujeme, kde se bavíme ...

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Takhle, já když bych to měla vzít opravdu jakoby odbornou definicí, tak veřejné prostranství, a teď záměrně neříkám veřejný prostor, protože veřejný prostor by měl zahrnovat vlastně i média, takovou celou tu virtualitu života. Tak veřejná prostranství jsou veřejně přístupná a veřejně užívaná místa. To znamená teoreticky do nich můžou spadat i místa soukromá, pokud tam dojde k dohodě o veřejném užívání. Tak to byl takový ten úřední, úřední popis situace. Ale v podstatě to, co by měl splňovat veřejný prostor ve městě je to, že by měl být takovým jako venkovním místem pro společný život. Místem pro život venku, řekněme, to znamená kvalitní veřejné prostranství, potom možná se dostaneme k tomu později v našem rozhovoru, jak má vypadat. A já teď řeknu, co by mělo splňovat. Kvalitní veřejné prostranství by mělo splňovat v první řadě pobytovou kvalitu. Třeba na příkladu ulice. My tady občas ve městě máme něco, co jsou spíš silnice než ulice. Rozdíl mezi ulicí a silnicí je pro mě v tom, že na ulici se dá pobývat. Na ulici můžu sedět, může tam být restaurace, můžu se tam zastavit. To znamená nejenom, že tam ten chodec proběhne nějakým koridorem, ale že tam opravdu se může odehrávat nějaký život. Říká se, že kvalitní ulice je taková, kde se zastaví hodně lidí. Ne, kde projde hodně lidí. To znamená mají důvod se tam zastavit, mají se na co dívat, něco se tam děje, cítí se tam bezpečně. Je tam relativní klid.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový ten bulvár. Máme to v Praze zatím dobré, anebo ne? Místa jsou asi pěkná, tady v centru možná, nevím, Pařížská ulice mě tak napadá. A pak jsou možná místa, kde v podstatě i jenom to proběhnutí by bylo životu nebezpečné.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Bulvár je totiž něco, co my moc nemáme, jo. My právě máme buďto normální relativně klidné ulice, anebo pak máme něco typu magistrála. A to je přesně ten případ, že samozřejmě to, že ta tepna dělá severojižní spojení, že je nějak zatížená, to je věc celoměstského dopravního systému. Ale když přijmeme ten fakt, že tahle ta ulice, říkejme jí teď ulice, vždycky bude muset splňovat nějakou dopravní tepnu, pořád ještě nemusí vypadat tak jako dneska. Může vypadat právě jako bulvár ve Vídni, jako bulvár v Paříži. To znamená můžou tam klidně bejt ty dva krát dva pruhy, ale stromy, chodníky, obchody, normálně živoucí ulice.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže toho veřejného kvalitního prostoru by určitě nebylo na škodu, kdyby bylo více. Tak lehce shrnuji tuto část povídání. A v té další si to rozebereme.

/ Písnička /

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes si ve Třináctce povídáme o kvalitním veřejném prostranství v Praze, jestli ho tady máme dostatek, anebo nemáme, jak se to zjišťuje, jak se o něj pečuje, máme tady mladý útvar, anebo ne mladý útvar, útvar asi tak mladý úplně není, Útvar rozvoje města. A tím ho nechci nějak dehonestovat, ale pod něj spadá kancelář veřejného prostoru. My tady máme vedoucí této kanceláře paní inženýrku architektku Pavlu Melkovou. Povídáme si právě o tom, co a jak byste měli udělat, na co dát pozor, obhájit právě ten kvalitní prostor veřejný v Praze. Současně, nebo v současnosti je ho tady dostatek. Více než by mohlo být, anebo, teď nevím, jestli to horší raději napravovat, ale vytvořit nové pěkné, podle toho zadání a podle té definice, která zazněla v předchozím povídání.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Tak to je, to je zajímavá otázka. Ono na první pohled samozřejmě asi by každý řekl, tak čím více veřejného prostoru, tím lépe. Ono to tak úplně není. Já si myslím, že město může a má mít jenom tolik veřejného prostoru, který za A dokáže ekonomicky utáhnout, protože přeci jenom pokud veřejný prostor opravdu má plnit to, co má, tak na něj nelze klást nároky třeba výdělečnosti. Je to věc, kterou prostě to město musí táhnout za sebou jako určitou službu občanům, i když teda v téhle souvislosti bych ráda podotkla, že ze zkušenosti z mnoha sousedních zemí, tam je naprosto běžné, že občani se nějakým podílem podílejí na třeba údržbě parků. Buďto přispívají, nebo vlastně i fyzicky. My tady pořád máme takový trošku ještě si pamatujeme ty akce Z z totality, takže někomu říct jako, že by dobrovolnickou práci třeba na své okolní zeleni měl vykonávat, není úplně obvyklé. Ale i to je jedna z cest. Ale abych se vrátila k té kvantitě, takže to je jedno kritérium. A pak druhé je, může ho mít taky jenom tolik, aby ho vlastně ti lidé dokázali užívat. Protože prázdné veřejné prostranství je k ničemu. To není od toho, aby se na něj koukalo. Smysl má takové veřejné prostranství, které opravdu ty lidi dokážou zaplnit, dokážou v něm žít. Tam kde opravdu je nutné obhajovat tu jeho existenci, to je spíš třeba velkoplošná nová zástavba. Samozřejmě když někde vzniká celá velká nová část města, tak je nutné, aby na určitou velikost byl přiměřená, přiměřená struktura těch veřejných prostranství pro ten lokální život. Protože samozřejmě to, že jich je dost v centru neznamená, že už nemusí být žádný na okraji. To by samozřejmě byl nesmysl.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Abychom si to dovedli konkrétně představit. Co očima vaší kanceláře je takový pěkný, kvalitní prostor v Praze? A i pro nás pro lidi. Mě teď napadají parky, Stromovka, nevím, zoologická zahrada, i když to už je určitá ...

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Takhle, pro, všecky ty příklady, které jste uvedla, jsou pravda. A oni mají jako jednu obecnou vlastnost. Pro mě nejkvalitnější veřejný prostor je ten, kterej je přirozený, to znamená není nutný tam přinášet nějakou atrakci. Ale ty lidi ho užívají tak, jak je a je jim tam dobře. Takže parky, náplavky v centru.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to určitě. A teď když se plánuje, co bude dál, nebo jestli ty okraje Prahy, které v určitých letech narostly právě hlavně těmi obydlími, myslím tím sídliště, teď i dál vzniká obrovské množství výstavby na bydlení. Jestli toho už není trošičku víc, aby to ten veřejný prostor tam kolem toho vůbec zvládl. Jestli toho už není moc. A vejde-li se tam vůbec a je-li pro něj prostor?Jestli to má přímou úměru, když se vystaví nějaká nová součást, nová část Prahy, vznikají různé komplexy, obytné, aby jestli ti stavitelé, developeři také myslí třeba na to, aby tam byla i ta část toho společného prostoru kvalitního.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Takhle. Vy mi teď dáváte otázku, která úplně jakoby není součástí té naší práce. Jo, my vlastně to, co děláme, tam kde vytváříme opravu studie a koncepce, tak je vytváříme na pozemky města. To znamená my tvoříme ten veřejný prostor tam, kde to patří městu. Ta otázka, kterou jste položila, to je samozřejmě zejména na těch developerech a jejich architektech. My to skutečně taky můžeme trošku ovlivnit, protože ten Útvar rozvoje města tím, že je servisní organizací města, tak se za město vyjadřuje ke všem těmhle projektům. Jo, to znamená tam hlídáme, aby i to, co je okolo těch domů bylo přínosem pro město. Nejenom vlastně pro developera samotnýho, ale aby to něco přineslo i v širších vazbách a tak dále.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy vlastně to hlídáte asi ve chvíli, kdyby město něco jako takové samo plánovalo, chystalo něco nového, tak vy jste vlastně tím odborným poradcem v té skupině dalších, který by měl říct, to ano, a to ne.

/ Písnička /

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes si ve Třináctce povídáme s vedoucí kanceláře veřejného prostoru paní inženýrkou architektkou Pavlou Melkovou o tom, co to vůbec ten veřejný prostor v Praze je. Dobré by bylo, aby byl kvalitní a aby se ten kvalitní i vytvářel. Tak co máte v plánu teď udělat, prosadit?

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Tak, já uvedu několik konkrétních příkladů, kterými místy se konkrétně v Praze zabýváme, protože to je nakonec vlastně na té práci to nejdůležitější, ten výsledek. S takovou větší, větší součástí je koncepce rozvoje pražských břehů. Ten důvod, proč vlastně ten projekt děláme v kanceláři veřejného prostoru je hlavně ten, že já tu řeku vnímám jako celoměstsky významný veřejný prostor. To znamená není to jenom lokální místo, které by užívali, jak je to s řadou jiných veřejných prostranství ve městě, které by užívali jenom lidi, kteří tam bezprostředně bydlí. Ale je to nějaké místo, ke kterému se vztahuje v podstatě každý Pražan. Prostě každý má pocit, že ta řeka je jeho a břehy jsou jeho. A je to tak v pořádku. Mimo jiné i v metropolitním plánu v podstatě řeka je považovaná za jeden z hlavních vztažných bodů urbanismu toho města. Koncepce rozvoje pražských břehů by měla vlastně pokrýt celou řeku od severu na jih, to znamená nejenom centrum náplavky, ale veškeré území. A měla by se zabývat vlastně všemi pohledy na tu řeku. To znamená jak tam postupovat ve stavění, to znamená v architektuře, ale i co by se tam mělo odehrávat, měla by dokázat zhodnotit ty ekonomické souvislosti i dopravní. Ten důvod je ten, že vlastně doteď byl problém, že jak se na řece věci řešily partikulárně, což se dělo i na náplavkách a tak dále, a nedokázaly se zohlednit širší souvislosti, tak to prostě nikdy moc nefungovalo. Já třeba ještě uvedu úplně konkrétní příklad z těch náplavek, protože to je taková věc, o které se hodně mluví, každý ji zná a byl veliký tlak i vlastně ze strany lidí, kde například přes metropolitní ozvučnou desku, což je takový poradní orgán primátora, kde on se snaží naslouchat odborníkům a potažmo lidem zvenku, tak byla taková prosba, aby opravdu těma náplavkama jsme se urgentně zavěnovali, protože každý vidí, že je škoda, že ten potenciál není tam dobře využitý. Tak jenom řeknu asi takovou nejdůležitější tezi, jak my třeba ty náplavky vidíme, vůbec je nevidíme tak, že by se tam muselo najednou začít budovat množství butiků a atrakcí a komerce a tak dále, naopak si myslíme, že oni jsou krásný samy o sobě a že je potřeba to spíš jenom podpořit, v jistém smyslu třeba jenom uklidit pořádně, zajistit, aby tam fungovalo zázemí těch kulturních a společenských akcí, který se tam odehrávají. A hlavně aby tam lidi mohli pobývat. To znamená, aby si tam bylo kde sednout, koukat na řeku, koukat na protější břeh, sejít se tam s lidmi a tak dále.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A zůstanou části břehů řek někde i zelené? A třeba na koupání a na sportování?

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Určitě. Tak jak já jsem mluvila o centrálních náplavkách ...

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Já teď beru ty okraje třeba, tam kde jsou vodáci a dál po řece ...

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Samozřejmě, tak takhle, jako ta naše teze je vlastně zachovat a podpořit, posílit a pokračovat v tom charakteru, který je tam přirozený na tý řece. V centru dneska už v uvozovkách je přirozený ten městský charakter, protože máme zregulovanou řeku, prostě dneska už to ale je přirozený a má to svůj určitý technický půvab. Potom v těch krajích je přirozená koryto, přirozené koryto, přirozená morfologie. A zase tam to chceme spíš posilovat a prohlubovat právě tenhle charakter, protože to je tam hezký, ta rozmanitost. Že někde máme přírodu ve městě, někde máme kamenné město. A je potřeba dodržet takovou i čistotu toho charakteru podle mě. Nemíchat to zbytečně dohromady.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
A máte nějaké zadání, já nevím, 50 procent přírody a 50 procent tedy toho praktického života městského?

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Ne, netvoříme to ...

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
U nás v rádiu je to 60 muziky, 40 mluvené slovo, aby se z toho posluchač nezbláznil.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
My máme zadání vytvořit to zadání. To znamená my bysme právě při zohlednění všech, všech okolností nejvyšší vždycky je ta otázka, co je dobré pro to město samo a pro jeho obyvatele, tak my bysme měli dokázat říct, jestli optimální je, aby bylo nějaký procento, jak vy jste říkala třeba, já hrozně nerada používám slovo zeleň, tak řekněme nějaké procento přírody a nějaké procento víc města. Ale znova říkám, ono trošku už si o to ta řeka říká sama tím svým přirozeným charakterem, který tam je dneska. To znamená nebudeme to rozhodně chtít nějak znásilňovat, spíš jakoby pochopit, jak to je přirozeně a pokračovat v tom.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Co když nás dnes někdo slyšel a měl by názor, nápad, chtěl by vám ho říci, je to možné? Obrátit se na kancelář.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Může nám ho říct samozřejmě hned, jinak pochopitelně kancelář má svoje webové stránky pod Útvarem rozvoje města. Pokud se na nás někdo obrátí a pokud to stíháme, tak se snažíme na podněty reagovat. Nejhezčí podnět, který já si pamatuju v souvislosti s řekou byl, kdy nám psala jedna paní, jíž jsem ani nestihla tehdy poděkovat, protože jsme měli prostě hrozně moc práce. A ta psala, že zřejmě po nějaké dlouhé nemoci vyšla z Nemocnice Na Františku a první, kam šla bylo, že si šla sednout, nebo prostě projít se po náplavce a nějak zřejmě krátce předtím četla někde nějaký náš článek, kdy já jsem v podstatě říkala něco v tom smyslu, že chceme uchovat tu přirozenost a nechceme z toho udělat ani zábavní park, ani prostě komerční místo. A ona nám tam v podstatě jako děkovala a říkala, že tam si uvědomila, že pro ni opravdu je nejcennější to, co tam je, ta určitá poezie, to, že se tam dívala a nevím, nevzpomínám si přesně, na západ slunce, že tam byl určitý klid a tak dále. Takže to bylo takový hezký poděkování, který mě potěšilo.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
I já vám dneska děkuji za zajímavé informace a možná se příště domluvíme nějaké to konkrétní téma, třeba klidně i tu řeku, anebo něco jiného, na co se budete snažit zaměřit se, aby to byl kvalitní veřejný prostor tak, jak bychom asi všichni chtěli. Přeji krásný den.

Pavla MELKOVÁ, architektka, vedoucí kanceláře veřejného prostoru pražského magistrátu
--------------------
Já taky děkuju, já taky děkuju a budu se příště těšit. Na shledanou.

Ivana NAVRÁTILOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová