Hemofilikům v budoucnu pomůže genová léčba, věří primář Vladimír Komrska

18. březen 2014

O tom, zda budete trpět hemofilií, se rozhoduje už dávno před vaším narozením, konkrétně v okamžiku vašeho početí. Jediným možným způsobem jejího přenosu je totiž dědičnost, v menšině případů potom spontánní mutace genu. Projevuje se pouze u mužů a pro ty, kteří jí trpí, se může stát osudným i drobné zranění. Jak se žije dnešním českým hemofilikům? Na to se v pořadu Třináctka Plus ptala Štěpánka Duchková primáře Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol Vladimíra Komrsky.

Hemofiliků je u nás kolem tisícovky. Posledních 20 let se jim žije mnohem lépe. Začalo se u nás totiž s domácí a preventivní léčbou. Velkou výhodou je i to, že ty nejmodernější léky pro hemofiliky se dnes vyrábějí metodami genetického inženýrství. "Jsou to tedy léky, které nemají s krví nic společného. Odvrací se tak nebezpečí, že by se mohl pacient nakazit nemocí přenášenou krví," uvedl v rozhovoru primář Vladimír Komrska.

Ačkoli je hemofilie známá už od pátého století a mimo jiné ničila celé šlechtické rody, stále na ni neexistuje lék. Primář Vladimír Komrska ale věří, že se lék v blízké budoucnosti najde. Velkou nadějí je podle něj genová léčba, kterou se podaří "naučit" buňky produkovat chybějící faktory srážení krve.

Podrobnosti si můžete poslechnout v pořadu Třináctka Plus z 18. března 2014.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.