Oblohu prozáří ojedinělý modrý superúplněk. Měsíc bude v noci na čtvrtek jasnější a větší

„Já teď ilustračně položím na stůl dvacetikorunu a padesátikorunu a ustoupíme tři metry přesně. Tak vidíme rozdíl, který by člověk byl pouhým okem schopen pozorovat na obloze při superúplňku a normálním úplňku. Ten rozdíl je téměř okem nepostřehnutelný,“ popisuje Jan Spratek.

Čtěte také

Padající hvězda může být i kosmický záchod. Poslechněte si seriál o životě astronautů ve vesmíru

Reálný rozdíl přitom může být i 50 tisíc kilometrů. Měsíc bude ve středu při superúplňku k Zemi úplně nejblíže, asi 357 tisíc kilometrů, což je vůbec nejkratší vzdálenost ze všech úplňků roku 2023.

„Pokud to chceme nazývat superúplňkem, ten Měsíc se musí vyskytovat blíže než 360 tisíc kilometrů,“ dodává Jan Spratek.

Dva superúplňky během jednoho měsíce

Tomuto superúplňku se navíc říká modrý, což znamená, že se během jednoho měsíce odehrály dva superúplňky. „Původ toho označení neznáme. Měsíc oběhne kolem Země za 27 dní, ale z fáze do fáze se dostane za 29 dní. To znamená, že v jakémkoliv měsíci, který má 30 nebo 31 dní, můžou nastat dva úplňky.“

Čtěte také

Pražské planetárium jako světová špička. Získáme zcela revoluční promítací technologii, slibuje jeho ředitel Jakub Rozehnal

Dva superúplňky v jednom měsíci jsou ale podle Jana Spratka opravdu ojedinělé. „Ten takzvaně standardně modrý úplněk, dva úplňky v jednom kalendářním měsíci, nastává co dva až tři roky, ale superúplňky jsou výrazně vzácnější, jsou jednou za dvacet let,“ upřesňuje.

Měsíc se tak v noci ze středy na čtvrtek bude jevit jasnější a větší. Nejzajímavější bude během svého východu, jen hodinu a půl po největším přiblížení k Zemi a asi 8 hodin před fází úplňku. Na další modrý superúplněk se můžeme znovu těšit až v lednu roku 2037.

Poslechněte si celou reportáž o modrém superúplňku.