Přepis: K věci Štěpánky Duchkové - rozhovor s Janem Kordou, ředitelem ZŠ a MŠ na Lyčkově náměstí

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem pořadu K věci je ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8 Jan Korda, dobrý den. My děkujeme, pane řediteli, že jste přišel. Dnes je prvního září, velký den pro školáky, velký den i pro učitele. Můžete popsat pocity, se kterými vždy vstupujete, vy sám do toho nového školního roku, co máte v sobě ten první den?

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Dobrý den. Tak 1. září už je ten den takový příjemný, protože to nejtěžší už je za námi, protože to nejtěžší je to připravit vždycky, to znamená, pro mě jako pro ředitele školy je důležité, abych měl všechny lidi, aby se všichni vrátili po těch prázdninách, abych měl tu školu personálně obsazenou. A pak samozřejmě každé prázdniny se ve škole dělají jednoduché stavební úpravy, takže je to spojené s úklidem s nákupem dalších věcí a to je prostě vždycky nejnáročnější, ale jakmile přijde 1. září, tak už mě čeká to slavnostní přivítání těch prvňáčků a prostě zahájení školního roku a to už je příjemná záležitost.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je smutno v té škole během těch prázdnin?

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Pro mě jako pro ředitele školy je tam samozřejmě bez dětí smutno, prázdno, ale na druhou stranu já udělám kus práce, protože tam nemám kolem sebe nikoho, který stále něco potřebuje a s něčím za mnou chodí. Takže pro mě je to docela i jasné období, kdy udělám kus práce a mám klid na tu práci.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Žádné rušivé elementy. S novým rokem se objeví ve školství i pár novinek. Mimo jiné na podzim má vyjít v praxi inkluzivní vzdělávání. Do škol se tedy budou zařazovat všechny děti, děti se speciálními vzdělávacími potřebami se nebudou oddělovat od dětí bez nich. Abych vysvětlila, podle některých učitelů je to skvělý nápad, podle jiných katastrofa, co tomu říkáte vy?

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Tak naše škola je dlouhodobě pro inkluzivní školu. Je nutno říci, že jsme vždycky byli takovou vlajkovou lodí a že již ministerstvo nebo Evropská unie potřebovala školu, která v České republice inkluzi provádí dobře, tak většinou hosté přijížděli k nám, protože my jsme opravdu školou, která už před 12 lety, když já jsem do té školy nastoupil, tak jsme udělali program školní vzdělávací program, který je napsán pro všechny děti, které žijí v Karlíně, přednostně pro ty spádové děti, které bydli v okolí té školy a tam nebydlí jen výběrové děti. Tam bydlí všechny děti, děti s handicapy, děti talentované, děti šikovné, prostě všechny děti a my bychom měli dělat školu, která právě je pro všechny tyhle ty děti. To znamená, měli bychom si umět poradit s dětmi s handicapem, ale zároveň i s dětmi s talentem aby nám třeba neodcházeli na víceletá gymnázia nebo jinam.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A znamená to, že vy jste na to připraveni, vás už to nezaskočí.

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
My už jsme dávno na to připraveni. My to dávno děláme, nás to nezaskočí. Ale těšíme se na to, že 1. září nastane nějaká změna. A změna v tom, že bychom mohli mít i finančně na to získat nějaké prostředky, které by nám pomohli a usnadnil tu inkluzi dělat, protože v současné době to opravdu lepíme, co se týče ekonomické stránky z vlastních zdrojů, případně z nějakých grantů, ale nyní už by měla nastat, že opravdu stát by na to měl dát peníze tak, aby my bychom například logopedy, speciální pedagogy, školní psychology, které tam zaměstnáváme, nemuseli zaměstnávat a financovat z nějakých grantů nebo z nějakých dotací mimorozpočtových.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ozývají se hlasy z té druhé straně, než jste vy, že na tak rychlý nástup systému české školství nemá odborníky ani zkušenosti a že jednotliví pracovníci nemají ve školství informace. Souhlasíte s tím? Dobře, vy jste tedy výjimka, nebo nevím, kolik takových škol jako vy jste, ale slyšíte někdy hlasy od jiných ředitelů, učitelů, že se toho bojí?

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Já se ani nedivím, že se toho bojí. Já s tím souhlasím, to, co jsem před chvilinkou říkal, je o tom, že si myslím, že by všechny základní školy měly inkluzivní program dělat, protože to, co jsem říkal před chvilinkou znamená, že základní školy jsou vlastně dřív se nazývaly obecné školy. Jsou to školy, které jsou pro tu danou obec, pro ten daný region a primárně přijímají spádové děti. A neexistuje v České republice žádná oblast, kde by byly jen talentované děti. To znamená, základní školy by si neměly vybírat. Základní školy by měly umět pracovat se všemi dětmi, pro které ta škola je určená. Na vesnici, prostě je škola určena, jedna škola pro všechny, které žijí v té vesnici a tam prostě žijí různé děti a ty školy by na to měly být připraveny. To znamená, i jako program inkluze já preferuju, protože podle mě to musí takhle být u základních škol. Horší je, to co vyříkáte teďkom, že učitelé a školy na to nejsou připraveny, protože realita současného školství je taková, že samozřejmě mnoho handicapovaných dětí odchází z běžných škol nebo odcházelo, přecházejí do jiných škol, protože v některých školách se s těmito dětmi buď neumí pracovat, řeknu to jednoduše, nebo třeba se nechce pracovat. Je to samozřejmě složitý. Ono je jednodušší, když budete pracovat s dětmi výběrovými, která vás prostě 45 minut budou poslouchat, budou vzorní, pak se naučí a příští hodinu to umí a máte radost z té práce. Ale u dětí handicapovaných je to třeba o tom, že oni vydrží se 10 minut se soustředit, pak jsou hyperaktivní, potřebují stále nějaký impuls, potřebují, aby se jim lidi všímali a to samozřejmě je hodně náročné pro toho učitele. A na to ti učitelé nejsou připraveni a to bude problém současného školství, že ty podmínky těch učitelů a ta připravenost těch učitelů na to, aby uměli s takovými dětmi pracovat, zatím není.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
V posledních letech je velkou módou zavádění moderních technologií do výuky. Školy se doslova předhánějí v tom, jaké mají speciální počítače, jaké mají speciální tabule. A škola, která na to nemá, nebo to nemá, prostě proto, že to nekoupí, tak je většinou v takové jako nevýhodě a já bych i řekla, že působí podezřele, že je nemoderní například. Co si o tomto trendu myslíte? Má smysl měřit kvalitu školy tímto?

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Myslíte vybaveností školy o nějakou moderní technologií?

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, řeknou, máme tady super interaktivní tabule, máme tady skvělé počítače, každé dítě dostane tablet.

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Rozhodně ne. Rozhodně ne. My jsme škola, která v tomhle tom směru také určitě asi není pozadu, protože jsme byli účastni nějakých projektů, nebudu tady říkat s kým. Kde máme tabletovou třídu, ale ukazuje se, že samozřejmě ono to vůbec není o tom, protože důležité je, co se s těmi věcmi dělá, jak se používají a opět se vracíme k těm učitelům, protože ti učitelé na to musí být sami připraveni. Ti učitelé to musí chtít, ti učitelé musí umět s tím pracovat tak, aby to mělo smysl. Na druhou stranu takovéhle věci nejsou všespásné. Jsou ideálně samozřejmě nějakým vhodným doplňkem, je to oblast, která ty děti, nejen děti, současnou společnost v současné době obklopuje. Většina dětí dneska už přichází do školy a má mobilní telefon. Většina dětí už předškolních mají tablet. To znamená, ty děti to mnohdy ovládají lépe, než my dospělí, co si budeme namlouvat. Je to tak. Oni jsou.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To mohu potvrdit.

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Oni jsou v tomhle tom smyslu opravdu daleko. Na druhou stranu, když si uvědomíte, co tam ty děti dělají, jaké třeba hry hrají, jestli jim to vůbec něco přináší, a že vlastně i takový tablet by se dal třeba využít, aniž byste tam měla nějaké drahé aplikace, věci jako je třeba natočení filmu v komponování hudby, prostě hrát si s tím trošku smysluplně nebo využít to jako kompas a poslat je někam, prostě využít to opravdu k tomu smysluplný činnosti toho života. To znamená, využít tyhle ty moderní technologie tak, aby se to hodilo pro nějakou smysluplnou činnost, pro nějakou smysluplnou aktivitu.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ne, aby koukali třeba na hry o zombíkách, jak jsem si teď všimla.

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Například, anebo berte, že mnoho třeba tabletů nebo co je dneska trend, že se kupujou takzvané elektronické účebnice. To znamená, už třeba nemáte tu papírovou, ale máte ty elektronický v tom počítači nebo v tom tabletu, ale přitom jsou úplně stejné. To jak je to úplně stejné, akorát že to čtete z tabletu místo toho, abyste to četli. K čemu, k čemu to je? To mi přijde, že je to jako to neusnadní nějakou práci ty interkativní učebnice jsou vlastně jakoby zbytečné v tuhle tu chvíli. Platíte za to těžký peníze. Možná tam jsou nějaký zdroje, že tam si stáhnete nějak obrázek nebo si tam můžete přidat nějakou ukázku, nějaký video, to chraňbůh, ale co dneska šikovný učitel udělá, stáhne si to, využije internet a stáhne si to z nějakých stránek internetových a může jim to tak promítnout. K tomu nepotřebujete žádný tablet. Navíc ještě drobnost v tom projektu, když jsme třeba byli, jak se ukázalo, že je velký problém, aby ty děti ty tablety třeba nosily domů, že mnoho rodičů za to nechce brát odpovědnost. Protože mít třeba tablet, dobře, tak jsme říkali, tak je to takový jeho osobní diář, osobní by to mohl být i jako pracovní sešit, nevím, že by to pravdu mohlo sloužit těm poznámkám a tak dále, ale skončí to u takových praktických věcí. Nebo například to dítě ten tablet třeba zapomene. Nebo si ho přinese nenabitý.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo praští taškou.

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Pojištění, a tak dále. To jsou věci, který samozřejmě se nedohlídnou, ale všichni jakoby vidí to, co jste říkala na začátku. To znamená, je to moderní technologie a automaticky to svádí k tomu, že řeknete, je to moderní vyučování. Ale moderní vyučování dneska je o tom, abychom řešili obsah, co učit, učit ideálně, individualizovaně. To znamená, každému dítěti dávat ty výzvy, které jsou odpovídající jeho možnostem, takže opravdu škálovat a dávat takové různě náročné modely, a všechno ostatní, co říkáme, třeba je moderní technologie, pomůcky, učebnice a tak dále. Jsou pouze prostředky k tomu. A to, jestli třeba nebudete mít ten nejmodernější prostředek k tomu, ještě nedělá z té školy, že jeto špatná škola.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem je ředitel Základní a mateřské školy na pražském Lyčkově náměstí, Jan Korda. Podle průzkumu má se šikanou zkušenost až 40 % školou povinných dětí. A největší problém vidí psychologové v tom, že agresor nebo agresoři umí velmi dobře skrývat své chování. Jakou vy s tím máte u vás ve škole zkušenost, jak má třeba pedagog poznat, že ve třídě nebo vy jako ředitel ve škole, se něco děje?

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Úplně první krok, který musí v tý škole být, je klima. To znamená, ta atmosféra té školy musí být taková, že za prvé je tam bezpečné prostředí, to znamená, že jsou tam nastavené takové kroky a takové cesty, aby ty děti se tam nebáli a nebáli cokoliv těm učitelům dospělým nebo jakémukoliv člověku prostě sdílet s tím problémy. Samozřejmě ten učitel ani ředitel nevidí všechno. Jsou školy zvláště sídlištní školy, které mají z takových zákoutí, kde prostě žádné oko nedohlídne, i když se konají dozory, tak prostě ten učitel, to není v jeho silách, to znamená, je to opravdu o tom, abyste v té škole nastavili takovou atmosféru, že ty děti se nebudou bát takovéhle informace prostě říkat tohle se mi stalo.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A za vámi oni také přijdou?

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
To je otázka, jak to máte nastavené. Samozřejmě já už jsem většinou jako ředitel v té škole ta poslední instance. Rád bych, aby to bylo spíš tak, že v první fázi, my je učíme, jak v první fázi si to mají vyřídit mezi sebou. To znamená ne, že se mají poprat, ale že v tuhle tu chvíli se vždycky ptám dětí: A řekl jsi tomu druhýmu, že se ti to nelíbí, že ti to nemá dělat? Protože my samozřejmě řeším drobnosti. Jako předejít šikaně znamená, že musíte věnovat čas k vyřešení i tomu sebemenšímu problému. Jakmile nebudete řešit sebemenší problém, tak se vám to rozroste a pak to přeroste, tak asi tam hranice je opravdu tak tenká, že nikdy nevíte, kdy se to může vybrat. A jestliže nějaká škola říká, že není šikana u nich. Podle mě to není možné. Všude něco je. V každé škole máte prostě x dětí a jsou tam děti problematické, jsou tam děti, které si navzájem prostě nevyhovují, nejsou si úplně sympatičtí a to neovlivníte, protože k vám přichází dítě, které neznáte. Takže tomuhle se nevyvarujete. Ale nutný je, aby ta škola to fakt v prvopočátku okamžitě řešila a zatím chodí. Ideální samozřejmě, první věc, ty děti se to musí naučit mezi sebou trošku vykomunikovat. Když i potom to dítě řekne, i když se mi to nelíbí a pořád ten dotyčný ho třeba jen ústně nějak napadá, tak je druhá instance třídní učitel, výchovný poradce, speciální pedagog, případně vedení školy. To už je o těch dětech, ke komu mají důvěru. Protože samozřejmě jsou učitelé, kteří mají k těm dětem blíž. Na druhou stranu holky třeba možná holky radši půjdou za paní učitelkou, než za panem učitelem, ale zase některý kluci si radši promluví s chlapem, protože je to třeba chlapský problém. Takže to nemůžete diktovat, důležitý je, aby šli. A pak je to B důležité, aby ten pedagogický pracovník, ať je to učitel nebo ředitel nebo kdokoliv jiný, to prostě řešil, aby ho neodbyl: Nemám čas na tebe, vyřeš si to sám, to je tvůj problém, ty jsi určitě udělal chybu a tak dále. Ne. Vy proste musíte opravdu s tím dítětem, ideálně se dvěma dětma ten problém vyřešit, vykomunikovat to a nastavit nějaký krok v tom, aby se to případně neopakovalo.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, děkuji, že jste přišel do pořadu K věci a přeji vám hodně štěstí do nového školního roku.

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Já všem prvňákům hlavně také přeji, aby úspěšně vstoupili do nového školního roku, což dneska zřejmě učinili, ale ať se jim daří v celém školním roce a učitelům samozřejmě hodně síly a energie, kterou doufejme, že o prázdninách načerpaly.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na shledanou.

Jan KORDA, ředitel Základní a mateřské školy na Lyčkově náměstí v Praze 8
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.