Orloj jak ho známe i neznáme

Orloj patří mezi nejvyhledávanější památky Prahy. Kolemjdoucím nabízí řadu pozoruhodných informací. Jejich zrakům ale zůstává skryto zařízení, které řídí chod této oblíbené památky. Právě k němu jsme se vydali s orlojníkem Petrem Skálou. Reportáž jste mohli slyšet v seriálu Prahou křížem krážem s podtitulem Orloj jak ho známe i neznáme v únoru 2014.

Z Jiráskových Starých pověstí českých známe příběh o tvůrci orloje Mistru Hanušovi, který byl oslepen, aby podobně dokonalý stroj už nikdy nikde nevytvořil. Ve skutečnosti byl Mistr Hanuš na konci 15. století orlojníkem, který se o zařízení ve věži radnice staral. Za orloj vděčíme královskému hodináři Mikuláši z Kadaně. Informace o něm pochází z roku 1410 z listiny purkmistra přepsané do Orlojní knihy, jak vysvětluje současný orlojník Petr Skála.

Právě on nás vede k malým dveřím a jimi vstupujeme do úzkého prostoru ve věži Staroměstské radnice. V prvním patře je dnes zázemí pro elektrický pohon orloje. „Je tady od roku 1948. Byl instalován po válce po velkém požáru místo lanového pohonu, který se natahoval ručně,“ říká náš průvodce a stoupá po schodech do druhého patra.

Tam už můžeme vidět samotný stroj orloje v krásném gotickém rámu. Laik před sebou vnímá zařízení s většími či menšími ozubenými koly a lopatkami, které se čas od času pootočí. Odborník ze všeho nejdřív vidí a ukazuje tři důležitá kola, která pohánějí astroláb. A vypravuje o tom, že orloj prošel během své historie několika úpravami. V 17. století sem do druhého patra přidali bicí stroj. V 19. století byl orloj trochu přestavěn a doplněn o Božkův chronometr, který jednou za minutu spouští chod orlojního stroje a je umístěn v prosklené skříni v boční stěně, kde kdysi bývala malá vězeňská cela.

Také si můžeme prohlédnout zajímavé zařízení, od kterého vede řetěz nahoru a díky němu se vždy v celou hodinu dají do pohybu známé sochy apoštolů.

Sochy apoštolů

Tragický byl pro Pražský orloj rok 1945, kdy v posledních dnech války podlehl požáru. Zachránil ho orlojník Rudolf Vesecký, který ho se svým bratrem opravil, jak připomíná Petr Skála.

O zařízení orloje v radniční věži se náš průvodce stará pravidelně. Chodí sem jednou týdně. „Mimochodem, dobrá je kontrola přes webkameru umístěnou naproti nám. Každé ráno si ji pustím a podívám se, jestli orloj jde a jestli jde přesně,“ dodává.

Při pohledu na jižní stranu věže Staroměstské radnice, bychom si na orloji měli všimnout především astrolábu. Ten totiž ukazuje pohyb kosmických těles na obloze a také čas. „Těch časů je tam víc: staročeský, babylónský nebo tzv. hvězdný čas,“ upřesňuje Petr Skála.

Pohled kolemjdoucích také upoutá kruhová kalendářní deska. Nachází se hned pod astrolábem. Jde o kopii desky, kterou v 19. století namaloval Josef Mánes. Ztvárnil na ní symboly zvěrokruhu a různé zemědělské činnosti.

Kalendárium na okraji desky kolemjdoucím připomíná církevní svátky. „Zdůrazněny jsou především svátky mariánské,“ doplňuje Jaroslava Nováková z Pražské informační služby.

S ní a s Petrem Skálou máme možnost poznat podrobněji Staroměstský orloj v Praze a také se leccos dozvědět o zařízení ukrytém v radniční věži. Seriál Prahou křížem krážem vysílaný ve dnech 17. až 23. února 2014 najdete ve zvukovém archivu Českého rozhlasu Regina.

autor: Jan Zítka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.