Nejstarší parník na Vltavě vystřídal hned několik názvů. Nahlédněte do historie dnešního parníku Vyšehrad

31. květen 2022

Antonín Švehla, T.G. Masaryk nebo Děvín. Všechny tyto názvy vystřídal dnes už historický parník Vyšehrad, který je zakotvený na Rašínově nábřeží. V meziválečném období sloužil hlavně pro osobní přepravu. 

„Když byl tento parník spouštěn na vodu, tak ten salon vypadal trošku jinak. Boky a strop byly vyloženy překližkou v barvě ořechu, stoly měly horní desky pokryté linoleem v barvě ořechu. To byla první třída, kterou využívali movitější cestující. Obchodníci, ministerští radové, tajní radové,“ popisuje archivář Zdeněk Palárec.

Loď byla slavnostně pokřtěna 1. května 1938 a původní název parníku byl Antonín Švehla. Poté vystřídal jména Karlstein, T. G. Masaryk, Děvín a od roku 1992 nese název Vyšehrad.

Srdcem parníku je strojovna, vidět je tu původní parní stroj, který loď poháněl. „Je to původní parní stroj z roku 1937, dodnes funkční, teď je zakonzervován.“ Přes kavárnu se pak projde dolů do salónku druhé třídy.

Parník Vyšehrad na Rašínově nábřeží

„Na přídi byla vlevo malá kajuta pro dva lodníky a vpravo kajuta pro kuchaře a stevarda. V tom zbývajícím prostoru byl malý restaurační salónek, za ním kajuta kapitána a vpravo bylo výdejní okénko z malé lodní kuchyně,“ uzavírá prohlídku parníku Zdeněk Palárec.

Poslechněte si celou reportáž o historii parníku Vyšehrad.

autoři: Sabina Vosecká ,
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová