Jan Fingerland: Biden hodil Netanjahuovi lano – kolem krku
S takovými přáteli už ani nepotřebujeme nepřátele, říká se někdy v mezinárodní politice. Něco podobného si možná říká izraelská vláda po posledním rozhodnutí amerického prezidenta o zastavení dodávek některých zbraní.
Tento krok má znemožnit izraelské armádě podniknout útok na Rafah, který je podle některých názorů na spadnutí – nebo nyní možná už není. Oficiálním důvodem měly být americké obavy o životy palestinských civilistů v oblasti Rafahu.
Čtěte také
Možná si někdo v americké administrativně myslí, že obsazení Rafahu není ani v izraelském zájmu, a hodlá Jeruzalému v dobré víře zabránit v chybě.
Podstatným nepřiznaným důvodem jsou politické zájmy Joea Bidena, který se obává dopadů izraelské operace na své domácí politické postavení před volbami a mimo jiné krátce poté, co 88 demokratických členů Kongresu vyjádřilo kritický názor na americkou podporu Izraeli. Biden své rozhodnutí nechal sdělit amerického ministra obrany Lloyda Austina, dříve profesionálního vojáka, který si o podobném kroku možná myslel své.
Co se děje kolem
Věc má i další důležité kontexty. Jedním je očekávaná zpráva amerického ministerstva zahraničí o tom, zda Izraelci používají americké zbraně v souladu s mezinárodními normami. Její publikace byla odložena.
Čtěte také
Ta minulá, několik týdnů stará, izraelské operace schválila, lze se tedy domnívat, že Biden se svým rozhodnutím o embargu nechtěl dostat do rozporu sám se svými experty. Jeho politickým zájmem je prostě dosáhnout toho, aby Izraelci na Rafah nezaútočili.
Dalším paradoxním kontextem je skutečnost, že izraelská armáda už operace v Rafahu zahájila, a to dokonce s americkým souhlasem. Jde o obsazení východní části Rafahu, zejména tamního přechodu mezi Gazou a Egyptem. I Američané připustili, že není myslitelné, aby Hamás nadále de facto ovládal východ z Gazy, dovážel si odtamtud nové zásoby a inkasoval poplatky za pašování zboží.
Dalším paradoxem je, že vůbec není jisté, zda Izraelci v nejbližších dnech plánovali větší ofenzivu. Jejich částečná operace měla vymezené cíle a mohla být prostředkem nátlaku na Hamás při vyjednávání o příměří. Předpokládá se, že Izraelci budou chtít vystěhovat před případnou ofenzivou civilisty, což by trvalo mnoho dní.
Čtěte také
Biden se však rozhodl udělat velmi viditelný krok, který Izraelcům pomyslně svázal ruce. Embargo se vztahuje nejen na velké bomby, ale ironicky i na sady, které umožňují jejich mnohem přesnější použití v zástavbě. Podle některých zpráv měli Američané zastavit i dodávky munice pro děla a tanky.
Biden tím posílá velmi kontroverzní zprávu do světa. Zaprvé Hamásu, že je takříkajíc pod americkou ochranou. A za druhé všem spojencům, že je připraven jim někdy pomoci, ale jindy, podle okolností, jim veřejně šlápne na krk – to velmi negativně hodnotili republikánští kongresmani. A také to vše ukazuje, jak moc je dnes Jeruzalém závislý na Washingtonu.
Neville Biden?
V samotném Izraeli se ozvala přirovnávání Bidena k Chamberlainovi, ale i kritika premiéra Netanjahua za jeho dlouhodobé poškozování vztahů s americkou administrativou. Liší se také hodnocení dopadů amerického embarga – podle některých poškodí izraelskou obranyschopnost i na jiných frontách, podle jiných jde o krátkou pauzu v době, kdy by se armáda stejně ještě nedostala k akci.
Bidenova administrativa jedná velmi schizofrenicky, na jednu stranu zejména zpočátku Izraeli nesmírně pomohla. Teď, kdy se přiblížila šance zničit Hamás, zařadila zpátečku. Vlastně podobně jako OSN, která bojkotuje izraelský pokus dostat civilisty z oblasti bojů – dokonce s podobným odůvodněním, že tím chce zabránit izraelské invazi. USA i OSN tak vlastně používají Gazany jako jakési živé štíty při snaze ovlivnit izraelskou politiku.
V roce 1982, během libanonské války, se mladý senátor Joe Biden setkal s tehdejším o 30 let starším izraelským premiérem Beginem a hrozil mu prý odepřením americké podpory. Ten prý nátlak sebevědomého protějšku ostře odmítl s tím, že Izrael bude bojovat tak nebo onak. Vzpomíná si na tuto chvíli někdejší senátor, který netušil, že za 30 let bude americkým prezidentem?
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
