Hurá na Vyšehrad!

Za vlády Boleslava II. tu bylo přemyslovské hradiště s mincovnou na ražení denárů. Na denárech se poprvé objevuje označení Vyšehrad (vsgra, vissegrad).

Doba největší slávy Vyšehradu se ale odehrávala v 11. století, kdy se stal na určitou dobu sídlem prvního českého krále Vratislava I. Jeho nástupci vládli z Vyšehradu až do roku 1140.

Přebudování původně dřevěného hradu v kamenný s novými kostely ani zřízení církevní kapituly na Vyšehradě nezměnilo nic v jeho podřízeném postavení k Pražskému hradu.

Po polovině 12. století jeho význam klesal, až Karel IV. z úcty ke svým přemyslovským předkům se rozhodl obnovit jeho důležitost. Do Korunovačního řádu českých králů, který sepsal, zařadil povinnost vykonat vpodvečer své korunovace pouť na Vyšehrad, kde jsou králi ukazovány lýkové střevíce a mošna Přemysla Oráče. Sám tuto pouť jako první vykonal 1. září 1347.

V místě zpustlého románského dvorce dal potom postavit honosný královský palác s vysokými arkádami a při něm domy pro hradní personál, vodovod a školu.

V letech 1348-50 zbudoval nové opevnění s cimbuřím, věžemi, fortnami a dvěma branami, z nichž do našich časů přetrvaly zbytky brány zvané Špička, kterou v roce 1903 podle dobových pramenů rekonstruoval Antonín Wiehl.

Okolo zbytků Špičky projdete, pokud na Vyšehrad vstoupíte Táborskou branou, stejně jako autorka seriálu Prahou křížem krážem Jolana Nováková s Evou Sokolovou, průvodkyní a lektorkou Pražské informační služby – Prague City Tourism.

Jejch povídání a další zajímavosti o Vyšehradu jsme na Regině vysílali v týdnu od 31. března do 6. dubna.