Co jste možná nevěděli o Břevnovském klášteře

Na konci 10. století mezi sebou soupeřily rody Slavníkovců a Přemyslovců. Tehdejším přemyslovským knížetem byl Boleslav II., druhým pražským biskupem, prvním české krve, Slavníkovec - svatý Vojtěch.

Navštívíte-li kostel svaté Markéty v Břevnovském klášteře, uvidíte Brandlův obraz Setkání Vojtěcha s Boleslavem při zakládání kláštera. Možná vás napadne – idylická schůzka někde v lesích! Ovšem taková tedy rozhodně nebyla.

Proč?

Břevnovský klášter - kostel sv. Markéty|foto: Jolana Nováková

Vojtěch chtěl zakořenit křesťanství v tehdejším Českém knížectví a moc se mu to nedařilo. Vládnoucí rod ke zdaru věci také příliš nepřispíval. Vojtěch brojil proti obchodu s otroky, zotročování křesťanů a mnoha jiným zlořádům té doby.

Přemyslovcům se nepodařilo, jak si původně mysleli, mít pražského biskupa „pod palcem“, když dovolili, aby se jím stal Slavníkovec.

Vojtěch odešel z funkce biskupa, původně plánoval cestu do Svaté země, nakonec se stal benediktinem, vstoupil do kláštera benediktinů v římském Aventinu. Ovšem kdo chtěl na konci 10. století "patřit do Evropy“, nemohl mít biskupský stolec prázdný. Proto přišlo z Prahy do Aventina Boleslavovo poselstvo, aby se jejich biskup vrátil.

Stalo se. Vojtěch však měl jednu podmínku - aby poblíž jeho biskupského sídla bylo podobné duchovní zázemí, na které byl zvyklý v Aventinu jako benediktin. Je možné, že toto zázemí připravoval už před svým návratem, protože mezi jeho opětovným usednutím na biskupský stolec na podzim 992 a 14. lednem 993, kdy byl klášter posvěcený, uběhl velmi krátký časový úsek.

Pokračování příběhu a další zajímavosti o Břevnovském klášteře si můžete poslechnout v pořadu Prahou křížem krážem.