Želva skalní, mara slaništní, adax a gekon. Pojďte na návštěvu k narozeným mláďatům v pražské zoo
Druhý díl naší procházky za narozenými mláďaty v době karantény začneme u želv. Ne u velmi známé želvy obrovské, která je největším žijícím zástupcem suchozemských želv na světě a může vážit až 200 kilogramů, ale u o poznání menší želvy skalní.
V uzavřené zoo se vylíhla hned čtyři mláďata. Dvě přišla na svět 15. března, třetí 13. dubna a čtvrté o dva dny později. Želva skalní je netypická suchozemská želva, která je řazena do kategorie kriticky ohrožený druh. Je totiž plochá a měkká, aby se vešla do štěrbin mezi skalními bloky, a proto se jí v angličtině říká „pancake tortoise“ neboli lívancová želva. Jejím životním prostředím jsou skalní výchozy na východoafrické savaně, v Keni a Tanzanii. V Zoo Praha ji množíme od konce 90. let a naši zoologové dokázali přijít na to, co tato želva potřebuje k úspěšné inkubaci. Do dnešního dne se v Praze vylíhlo 87 mláďat a v roce 2008 byla tato želva první v historii, u níž jsme dosáhli druhé generace.
Dvojčata mary slaništní
Sobota 4. dubna 2020 je dnem narození dvojčat mary slaništní. Tito jihoameričtí hlodavci jsou příbuzní morčatům a žijí v malých skupinkách tvořených dospělým párem a jedním nebo dvěma mláďaty. Na péči o potomky se podílejí oba rodiče, a když vycházejí na pastvu, nechávají mláďata v rozsáhlých podzemních norách. V roce 2012, kdy jsme v Zoo Praha obnovili chov mary slaništní, šlo o raritní druh. Od té doby se v pražské zoo narodilo 106 mláďat a koordinujeme evropský monitoring chovu.
Samička adaxe
V půlce dubna přišla v Zoo Praha na svět samička adaxe. Tento druh pouštní antilopy se sdružuje do málo početných skupin, ve kterých samce od samic jen těžko poznáte – spirálovité rohy mají totiž obě pohlaví. Mláďata se rodí hnědavá a teprve ve věku několika měsíců získávají světlé zbarvení srsti, které napovídá, že domovem adaxů je vyprahlá krajina plná kamení a písku. Kdysi žili adaxové téměř na celém území Sahary, za posledních sto let jich však drasticky ubylo a dnes jsou v přírodě s největší pravděpodobností vyhubeni. V zoologických zahradách se jim naštěstí daří, a tak bylo možné přistoupit k pozvolnému navracení zvířat odchovaných v lidské péči zpět do přírody. Svůj odchov do těchto programů poskytla i Zoo Praha.
Dvě mláďata gekona zázračného
Ve stejné době se vylíhla i dvě mláďata gekona zázračného. Své druhové jméno tento ještěr s velkou hlavou pravděpodobně dostal kvůli rubínovému odrazu, jímž žhnou jeho vystouplé oči. Gekon zázračný žije v pouštních oblastech střední Asie, zejména na písečném podkladu, a má mimořádný způsob obrany: v ohrožení pouští nejenom ocas, ale celé cáry kůže, která potom v podzemním úkrytu velice rychle regeneruje. Gekoni kladou po dvou kulatých vejcích. V Zoo Praha je chováme s přestávkami od padesátých let, v současnosti žijí v pouštní expozici Kattakum, kde je mohou obdivovat účastníci nočních prohlídek.
Nestor kea
Hravý, zvídavý a inteligentní nestor kea je jediným skutečně vysokohorským papouškem světa. Obývá novozélandské Jižní Alpy a mnoho času tráví na zemi, kde i hnízdí. Na rozdíl od většiny jiných papoušků se neživí jen plody a semeny, ale i kořínky, larvami a dokonce i masem. Tito novozélandští papoušci jsou v Zoo Praha k vidění od roku 2019, kdy se zabydleli v Rákosově pavilonu. Záhy obsadili jednu z hnízdních nor, a tak jsme se již toto jaro dočkali mláděte. Vylíhlo se 21. března 2020. Kea sice dovede zdatně létat, ale nejraději se pohybuje po zemi a také pro hnízdo si vybírá chráněné skuliny pod kameny či kořeny stromů nebo jiné vhodné úkryty. Na vejcích sedí jen samice, kterou samec po celou dobu krmí. Podle Červené knihy IUCN se řadí k ohroženým druhům.
Mládě supa
Mládě supa kapucína se vylíhlo 11. dubna 2020 v ještě uzavřené zoo a jedná se o první odchov tohoto kriticky ohroženého druhu v Zoo Praha. Je to malý druh supa, dorůstající jen poloviny délky známějšího supa hnědého, s nímž sdílí společnou voliéru. Úzký zobák dokáže prostrčit i do velmi malých štěrbin mezi kostmi a dostane se tak ke kouskům masa, které jsou pro větší supy nedostupné a na mršinách po jejich hostině zbydou. Jeho domovem je lesnatá savana. Často zalétává i k lidským obydlím, kde sbírá nejrůznější zbytky včetně výkalů. Jeho početní stavy však klesají a je považován za kriticky ohrožený druh. Stavy supů kapucínů v přírodě prudce klesají – především v důsledku otrav, podobně jako u řady dalších druhů supů. Afričtí pytláci totiž supy tráví, aby je hejna kroužící nad upytlačeným zvířetem neprozradila strážcům. Kapucíny navíc ohrožuje také obchod s částmi jejich těl, využívanými v lidovém léčitelství, střety s dráty vysokého napětí a ničení jejich přirozeného prostředí.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
