Zahrádka na střeše a můstek do Prašné brány. Tím vás může překvapit Obecní dům

25. listopad 2016

Nejen Pražané sem chodí na koncerty, výstavy nebo plesy. Je „výkladní skříní“ české secese. Přitom tu najdete i méně známá místa a dozvíte se různé zajímavosti. Slyšeli jste o tom, že na střeše Obecního domu je zahrádka? A víte, co má Obecní dům společného s Eiffelovkou? Nebo proč vznikl kamenný můstek do Prašné brány?

Obecní dům byl postaven jako reprezentační budova, ve své době po technické i umělecké stránce velmi moderní. Dodnes v něm vystupují známí hudebníci nebo tu najdeme výstavy významných výtvarníků. V seriálu Prahou křížem krážem jsme se prošli třeba střešním prostorem nad Smetanovou síní, podívali se do historické cukrárny, Orientálního salonku nebo jsme si povídali o kamenném přemostění, které spojuje budovu s Prašnou bránou.

Nad koncertním sálem

Zahrádka na střeše prostoru vzduchotechniky a kupole Obecního domu v Praze

Zřejmě nejznámějším prostorem Obecního domu je velká hudební Smetanova síň. Její hlediště se dá upravit pro koncerty a konference, ale i pro konání plesů. V tomto smyslu je síň univerzální, jak vysvětluje průvodce v Obecním domě Jiří Bukovský. Právě s ním vcházíme na půdu, tedy do střešního prostoru nad koncertním sálem. Podle Jiřího Bukovského byly při stavbě budovy použity technologie, které se v 19. století uplatnily také v Paříži. Ukazuje nám kovovou konstrukci podpírající střechu a vysvětluje: „Když se vrátíme k Eiffelově věži, tak tady vidíte konstrukci, která je stejná. Není šroubovaná, ale je nýtovaná. Nýtovalo se to z tepelných důvodů, protože šrouby se působením tepla a zimy povolují.“ Na střešní kovové konstrukci jsou také zavěšeny vitrážové části stropu Smetanovy síně, která se nachází pod námi.

Zahrádka na střeše a cukrárna

Jdeme chodbami v nejvyšších patrech a díváme se z oken na střechy i kupoli Obecního domu z méně známého úhlu. Toho, kdo je v provozní části budovy poprvé, možná překvapí pohled na malou zahradu. Nachází se na střeše strojovny vzduchotechniky před zraky turistů na ulici je tak dokonale ukryta.

V prvním patře vstupujeme do místnosti, kde se kdysi mlsalo. Je to historická cukrárna. Zákusky a kávu tady dnes také dostanete, ale jen při některých společenských akcích, například během plesů. Na první pohled upoutá velké množství zrcadel i štuková výzdoba. V místnosti za pultem se dřív nacházela přípravna cukrárny. Během opravy Obecního domu v 90. letech se ale proměnila v Dirigentský salonek. „Je tam také malé křídlo a sólisté mají soukromí na rozezpívání,“ říká Jiří Bukovský.

Primátorský sál

A v prvním patře se nachází i Orientální salonek. Samozřejmě jeho nábytek a výzdoba jsou v orientálním stylu. Jiří Bukovský ukazuje stolky vykládané želvovinou. Pokud stolek obrátíte nohama vzhůru, připomene vám svým vzhledem minaret mešity.

Můstek nad hlavami chodců

V Orientálním salonku máme také příležitost zajít na balkon. Zblízka tu vidíme, jak je Obecní dům spojen s Prašnou bránou. A to kamenným přemostěním, pod kterým vede chodník. „Ve stavebním povolení pro Obecní dům byla podmínka, aby Prašná brána nestála samostatně, ale aby se o dům opřela,“ říká Jiří Bukovský a dodává, že právě proto architekti vymysleli tento oblouk, který nahradil zbořené hradby.

Výstavní sál

Po kamenném přemostění se do brány dá projít. V současnosti se toto spojení nevyužívá, ale náš průvodce připomíná dobu první republiky, kdy se tudy prý nosily lahůdky na některé společenské akce v Prašné bráně.

Obecní dům byl postaven v letech 1905 až 1911. Místo, kde se nachází, má zajímavý příběh. Bývalo tu sídlo českých panovníků – Králův dvůr. V 17. století začal palác sloužit jako arcibiskupský seminář a ještě později byste tady našli kasárna.

Obecní dům se může pochlubit unikátní secesní výzdobou a významnými uměleckými díly. Za zhlédnutí určitě stojí jeho sály a salonky. Například Primátorský salon s malbami od Alfonse Muchy, který zároveň navrhl vybavení této místnosti. Nebo Riegrův sál s malbami České jaro od Maxe Švabinského. Všechny díly seriálu o Obecním domě si můžete poslechnout v našem archivu.

Grégrův sál
autor: Jan Zítka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...