Záchranná stanice v Jinonicích pomáhá volně žijícím živočichům. Jaký pro ni byl uplynulý rok?

Záchranná stanice sídlí v Jinonicích a organizace Lesy hl. m. Prahy ji provozuje od roku 2012. Funguje celoročně a její pracovníci se dvěma zásahovými vozidly několikrát denně vyjíždějí k případům zraněných živočichů po celé Praze. 

11 fotografií

Díky pandemii koronaviru a lockdownu vyráželi loni lidé mnohem více na procházky do přírody, vzrost tak počet zraněných mláďat, která sem přinášeli. Letos mělo svůj vliv zase chladné a deštivé jaro. „Posunulo se trochu hnízdění ptáků, ptáčata se k nám začala dostávat asi s měsíčním zpožděním. A celkově jich bylo o trochu míň, pro některé ptáky to hnízdění bylo složitější nebo ne tak úspěšné,“ vysvětluje hlavní ošetřovatelka záchranné stanice Zuzana Pokorná.

Rok 2021 byl v záchranné stanici ve znamení ježků. „U těch ježků je to tak, že každý rok jich je trochu jiný počet. Závisí to na tom, jestli mají dva vrhy nebo ne. Ježci východní můžou mít dva vrhy v České republice, ježci západní ne. Letos ty výchoďáci očividně ty druhé vrhy měli. Dostalo se k nám přes 750 ježků, letos byl ježčí rok,“ směje se Zuzana Pokorná. Do péče ošetřovatelů se ale dostanou i mnohem větší zvířata, divoká prasata, srnky nebo mufloni. 

Jeden z ježků ze záchranné stanice při cestě zpět do přírody|foto:Lesy hl. m. Prahy

Ne vždy je ale záchrana žádoucí, lidé můžou někdy svou neznalostí spíše uškodit. „Neznají ty jednotlivé druhy, neví, jak se ta zvířata chovají. Třeba u těch mláďat typicky neví, u kterého je normální, že ho najdu v přírodě bez rodiče. Což je třeba u zajíčka nebo u srnčete, ale zase třeba u ježčat nebo veverčat to normální není.“  

Veškeré informace o tom, kdy zvíře potřebuje pomoc, najdete na webu Záchranné stanice hl. m. Prahy, můžete také zavolat na pohotovostní nonstop linku 773 772 771.

Zásady správného krmení ptáků|foto:Lesy hl. m. Prahy