Za větší počet romských dětí ve speciálních školách může incest, tvrdí slovenská vláda

Evropské komisi vadí, že slovenští Romové končí příliš často ve speciálních školách. Tvoří prý téměř 90 procent žáků.

Vláda se v oficiální odpovědi brání, že v romské komunitě je „vyšší výskyt geneticky podmíněných poruch“. Může za to prý nejvyšší koeficient incestních vztahů v Evropě.

Zdůvodnění slovenského kabinetu není veřejně dostupné, existenci kontroverzní zmínky ale připustil ministr vnitra Robert Kaliňák z hnutí Smer.

Podle něj se pravda a realita „nemohou schovávat za politickou korektnost“. Pokud se prý problém nepojmenuje a neotevře, nedá se ani vyřešit.

„Zrušily se statistiky o romských dětech, zrušily se statistiky o romských pachatelích. Dneska vlastně nevíte, jakým způsobem přesně určit, které komunity páchají větší trestnou činnost, a tím pádem neumíte řešit problém. Nemůžete řešit jen symptomy, ale musíte řešit příčinu,“ brání se Kaliňák.

Vláda se podle něj snaží o integraci mírněji postižených dětí do běžných základních škol.

„To, co vytýká Evropská komise, souvisí především s romskými třídami – v podstatě skoro čistě romskými. Označuje to jako problém segregace, že nejsou smíšené třídy. V mnohých lokalitách ale dětí z majoritní společnosti není tolik – zaplní polovičku jedné třídy a zbylé třídy jsou čistě romské. Tam je mnoho věcí nepochopených,“ vysvětluje ministr.

Nevládní organizace argumentaci slovenské vlády ostře kritizují. Vyšší míra incestu je podle nich historickým stereotypem. Kabinet se prý opírá o 30 let starou studii, která je navíc nesprávně interpretována a zevšeobecněna.

Zaostávání jako důsledek chudoby

„Studie, na kterou se vláda odvolává, není dohledatelná. Není možné najít zdroj, kde by se dala například posoudit metodologie. Tento výzkum, který byl vytvořen v roce 1987 na velmi omezeném vzorku 100 rodin olašských Romů v okrese Nitra, byl zmíněn v jednom článku v Lékařských obzorech, který byl z roku 2010,“ přibližuje Lucia Kováčová, analytička Inštitútu pre dobre spravovanú spoločnosť.

Organizace také upozorňují na to, že podle tři roky starého výzkumu trpí pouze každé desáté romské dítě ve speciální škole déle trvající duševní nemocí nebo má nějaké zdravotní problémy.

Podle Kováčové je diagnostika romských dětí problematická, protože nezohledňuje, z jakého socioekonomického prostředí pocházejí. Zaostávání za vrstevníky je podle ní především důsledkem chudoby v romských osadách.

„Děti často v pěti nebo šesti letech neumí držet pastelky, neumí rozlišovat geometrické tvary, ale to není proto, že by byly mentálně zaostalé. Ony jednoduše nemají například přístup k pastelkám nebo hračkám, které by rozvíjely jemnou motoriku,“ vysvětluje.