Všechny základní školy by měly dělat inkluzivní program, školy ani učitelé ale nejsou připraveni

ZŠ na Lyčkově náměstí má s inkluzí, tedy tím, že se děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebudou oddělovat od ostatních dětí, dlouholeté zkušenosti. „Naše ZŠ má školní vzdělávací plán pro všechny děti, které žijí v Karlíně. Poradíme si i s dětmi s handicapem, ale i s dětmi s talentem,“ říká ředitel školy Jan Korda.

Podle něj by všechny základní školy měly inkluzivní program dělat: „Jsou to školy primárně určené pro danou obec, daný region, a neexistuje žádná lokalita v České republice, kde by byly jen talentované děti. Základní školy by si neměly vybírat, měly by pracovat se všemi dětmi. Já preferuji inkluzi, u základních škol to musí být.“

Učitelé a školy na to ale prý nejsou připraveny. „Mnoho hendikepovaných dětí přechází jinam, v některých školách se s takovými dětmi neumí nebo nechce pracovat, protože je to jednodušší. Hendikepované děti se vydrží soustředit třeba 10 minut a začnou být hyperaktivní. A to je náročné, na to učitelé nejsou připraveni,“ říká Jan Korda.

Šikana

Zkušenosti se šikanou má podle průzkumů až 40 procent dětí. Co je důležité, aby se jí předešlo? „Předejít šikaně znamená, že musíte řešit i sebemenší problémy,“ říká Jan Korda. „Nejdřív musí děti komunikovat mezi sebou, když problém trvá, pak jdou za někým, ke komu mají důvěru. Holky možná půjdou za paní učitelkou než za panem učitelem. Někteří kluci si zase raději promluví s chlapem, nemůžete jim diktovat, za kým mají jít, hlavně, aby za někým šly. A nakonec to pedagogický pracovník musí řešit. Nesmí dítě odbýt, nesmí mu říct, že si to musí vyřešit samo. Je potřeba s oběma dětmi, kterých se to týká, vykomunikovat a nastavit nějaká pravidla.“