Vězení Přemysla Otakara II.

Týřov 2008

Dnešní díl putování Po stopách dávných tvrzí a hradů středních Čech nás zavede na místo, které bylo v jedné své etapě vězením mladého kralevice Přemysla. Do českých dějin vstoupilo jako Týřov. Další možný název je Angerbach, i když tento název má do dnešních dní ještě jiný hrad. O tom, ale i o dalších tématech si řekneme více s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AVČR.

Začněme knihou Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království Českého, kde je mimo jiné psáno:
"Skorem zapomenutý stojí tento krásný hrad v krajině rozkošné položený a sám sebou z nejedné příčiny zajímavý, zapomenutý proto, že jest od moderních spojovacích prostředků příliš vzdálen. Pod hradem teče Mže, omývajíc své skalnaté půvabné břehy; do ní ústí se pod samým hradem potok tekoucí od Broum údolím Úpořským, kteréž jest pro pitvornosť svých vysokých skalnatých a lesnatých břehů navštívení hodno, ačkoliv se tu krása přírodní nejen obtížnou cestou po kamení, nýbrž i častým přecházením přes klikatý potok zaplatiti musí. Mezi řekou a tímto potokem, jihozápadně od Křivoklátu, severovýchodně od Skryj, jest vysoké pohoří, končíc se u stoku obou strmým chlumem, na němž stojí zříceniny hradu Týřova. Roztřídění jednotlivých stavení na Týřově, rozdělení věží v hradbách svědčí o tom, že patří k nejstarším hradům v Čechách, a poněvadž se na něm nikdy nic neměnilo až do svého opuštění svou starodávnou podobu udržel, spatřujeme v něm obraz hradu, jak stavěn býval za posledních Přemyslovcův."

Když je realita jiná...
Současný postup vědeckého výzkumu už za pravdu knize Augusta Sedláčka rozhodně nedává...

August Sedláček udává nepřesný stavební vývoj a charakteristiky hradu, ale při popisu výjimečnosti této stavby pravdu rozhodně má...

Týřov 2008

Hrad Týřov v roli "exota" mezi českými hrady
Rozhled českého královského dvora umožnil Týřovu získat opravdu výjimečné postavení, které si hrad udržel po mnoho let. Jedním z důvodů byly také možnosti aktivní obrany...

Týřov jako nedostavěný hrad
Do dnešních dní je Týřov rozsáhlou zříceninou, která zcela automaticky vzbuzuje respekt. Možná vás o to víc překvapí fakt, že i přes dokonalost aktivní obrany, množství věží a post královského hradu, se nikdy v podstatě nedočkal svého dostavění.

Týřov 2008

Týřov nebo Angerbach?
Zajímavé otázky vzbuzuje samotný název hradu. Svá vysvětlení hledal také August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého...
"Náš hrad založen někdy na počátku třináctého věku a obdržel české své jméno snad po vsi Týřovicích, totiž tím způsobem, že se říkalo hradišti Týřovská hora. Německy se mu snad říkalo Angerbach, což by se srovnalo velmi dobře s polohou nad potokem Úporským, ano bylo by i jeho překladem, neboť slovo úpor znamená také pažit a trávník - anger. První zmínka o Týřovu činí se za doby krále Vácslava. Tento totiž asi v patnáctém nebo šestnáctém roce svého panování okolo roku 1245 oddav se žádostem těla svého, začal milovati život samotný a přebýval proto větším dílem jen s několika průvodčími na hradech mezi lesy ležících a snad od něho vystavěných."

Týřov 2008

Spory o jméno pak získávají další rozměr díky hradu u Kožlan, který užívá jméno Angerbach do dnešních dní... Právě u něj také najdete Týřovskou louku...

Hradu se vyhni obloukem
Už jsme zde několikrát zmínili výjimečné postavení hradu v našich dějinách, především jeho vojenské kvality. I proto se z něj mohlo stát vězení pro prominenty a Přemysl Otakar II. nebyl jediným významným vězněm...

Další osudy hradu Týřov už příliš šťastných chvil neobsahují. Postupný zánik hradu popisuje August Sedláček:
"Lorenc Šlik byl právo své převedl na Vácslava Mašťovského z Kolovrat, což král Ferdinand roku 1545 stvrdil tak, aby se Vácslav po smrti Jindřichově Týřova buď dosoudil aneb o něj se smluvil. Vácslav proti tomu se odřekl všech pokladův a kovův a také lovů na vysokou a černou zvěř, začež mu připsáno sto kop a měl každého roku 2 jeleny, 2 vepře a 4 srny dostávati. Lesů slíbil na prodej nemýtiti, nýbrž jen k vlastní potřebě, totiž ke stavivu a k palivu. Mezitím synové Jindřichovi Jan, Albrecht, Jošt a Jiřík také se o to starali, aby z držení Týřova nebyli vyvedeni. K jich žádosti povolil král Ferdinand roku 1558, že od nich ode všech, dokud živi jsou, zámek Týřov nemá vyplacován býti, ale zůstaveny králi lovy na vysokou a černou zvěř a kovy."

Týřov 2008

Odlesk slávy v archeologii
Díky písemným pramenům získal Týřov skvělé postavení také v očích odborníků. I proto patří hrad k místům, která se dočkala archeologického výzkumu.

Archeologický výzkum na Týřově odhalil také předměty, které mohly po nálezu odborníkům zamotat hlavu. Zastavme se ovšem také u samotného faktu jejich uchování do dnešních dní...

Týřov dnešních dní
I když v současnosti je hrad Týřov tak trochu zaprášený časem, přesto může nabídnout svým návštěvníkům něco, co jiné hrady dokázat nemohou...

Týřov 2008

Na závěr naší návštěvy hradu Týřov se s profesorem Durdíkem projdeme také okolím - nesmíme zapomenout na samotnou přírodu, která si naši pozornost rozhodně zaslouží.

Příští zastavení
V Zrcadle s premiérou 1. května nás čeká výlet na další velkou zříceninu. Vypravíme se za ní do brdských lesů, kde si ukážeme i další paradox naší země. Hrad, o kterém je zde řeč, do dějin vstoupil jako Valdek. I přesto, že patří k hradům, které přístupné být nemají, u něj najdete velkou informační tabuli, o které se jiným místům v Čechách může jenom zdát...

Valdek 2009