Věšení na háky? Někomu se stačí odlepit nohama od země, někdo visí desítky minut, říká spisovatelka a ilustrátorka Marie König Dudziaková

19. listopad 2022

Do tetovacího a piercingového studia Hell ji před patnácti lety přivedl školní úkol nafotit reportáž, to byl start jejího zájmu o tělesné modifikace. „Chtěla jsem fotit něco nezvyklého, co nebude úplně jednoduché na koukání,“ vzpomíná Marie König Dudziaková.

Otevřel se jí tak nový svět, ve kterém ráda zůstala, v Hellu totiž působí dodnes. Vždycky chtěla být spisovatelkou, takže téma tělesných modifikací zpracovávala také ve třech knihách z edice Tělo. K těm pak přidala ještě dva komiksy.

„Můj první ilustrátorský počin V očekávání popisuje moje první těhotenství. A na to volně navazuje knížka Návrat z pískoviště, která má podtitul Obrazy z mateřského života. A to jsou různé vtipné situace, které mě jako mámu potkávají.“

Marie König Dudziaková a její knihy

Mít pod kůží čip

Zajímá ji určité překračování hranic a tabu, které vyžaduje odvahu a chuť experimentovat. A to se kromě tělesných modifikací pojí také s kyberpunkem. Marie König Dudziaková bývá dokonce označována za doktorku kyberpunku. 

Doktorka kyberpunku je taková žertovná přezdívka, kterou mi dal vedoucí mojí rigorózní práce na toto téma.

Nejčastější způsob propojování lidského těla a technologií je implantování čipu pod kůži. „Reálně ten čip funguje tak, že se na něj dají nahrát různá data, lze s nimi platit, například se dělají tímto způsobem bitcoinové platby. A nejnovější typ čipů umožňuje skutečné placení jako známe z obchodů, kdy přiložíme bezkontaktní kartu k terminálu.“

Tělesné modifikace a věšení na háky

Víc než o praktičnost jde o experiment, styl života a touhu zacházet se svým tělem netradičním způsobem. Stejně jako u tělesných modifikací, tam ale hraje roli především estetická stránka věci.

Moderátorka Lenka Vahalová a spisovatelka a ilustrátorka Marie König Dudziaková

„Nejčastěji tím rozumíme tetování, piercing, skarifikaci, to je umělecké jizvení, patří sem subdermální implantáty, což nejčastěji známe jako takové ty rohy na čele, ale dají se umístit na různá místa. Potom jsou to ještě transdermální implantáty, které jsou částečně v těle a částečně vykukují ven. Split jazyka a ještě třeba pointing, tedy elfí uši.“

Patří sem i jeden tělesný rituál – věšení na háky. Motivací může být překonání bolesti i strachu z ní nebo nezapomenutelný zážitek, který se pojí s nějakou životní událostí.

„Jsou lidi, kteří se odlepí nohama od země a to vlastně stačí. A jsou lidi, kteří vydrží viset desítky minut. Zažila jsem věšení na háky, které bolelo opravdu hodně, ale i takové, kdy jsem byla hodně překvapená tím, jak to nebolí.“

V jakých polohách se může člověk nechat zavěsit? Proč si lidé málokdy nechávají odstranit genitální piercingy? A kolik lidí má v Česku v těle čip? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Lenka Vahalová ,

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...