Vědci našli kosti, které by mohly patřit husitským bojovníkům

3D model zraněné lebky
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 3D model zraněné lebky

Tým odborníků vedený profesorem Václavem Smrčkou z Ústavu dějin lékařství a cizích jazyků 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy nalezl kosterní pozůstatky, které s velkou pravděpodobností pocházejí z bitvy u Lipan. Místo nálezu, radiokarbonové datování, ale i poškození kostí naznačuje, že se v kostnici v Žehuni dochovaly kosti husitských válečníků.

Deset lebek ze Žehuně podstoupilo CT vyšetření na Radiodiagnostické klinice, kde primář  Josef Hořejš vytvořil 3D rekonstrukci poranění. Tato unikátní vyšetření vedla odborníky k tomu, aby provedli radiokarbonové stanovení stáří kostí. Vzorek jedné z poraněných lebek proto putoval na datování do Radiokarbonové laboratoře v polské Poznani. Zde pomocí poločasu rozpadu radionuklidu uhlíku (14C) zjišťují věk archeologických památek a geologických útvarů.

Kostnice v Žehuni

„Laboratoř stanovila 95% pravděpodobnost, že kosti skutečně pocházejí z husitských válek, a to z období 1408–1458. Vyšetření dokonce stanovilo 65% pravděpodobnost, že kosti pocházejí z období 1420–1444, přičemž bitva u Lipan se odehrála 30. května 1434. Je tedy velmi pravděpodobné, že kosterní pozůstatky z této bitvy skutečně pochází,“ ozřejmuje vědecké dokazování stáří kosterních pozůstatků profesor Václav Smrčka.

Kresebná rekonstrukce poranění lebky cepem od Mgr. Jana Kacvinského z Anatomického ústavu 1. LF UK

Porovnáním s každým dalším vzorkem kosti z Žehuně se datování ještě dále zpřesňuje, proto vědci do Poznaně poslali i druhý kosterní vzorek. Ten ukázal, že v kostnici jsou také pozůstatky bojovníků tereziánských válek z poloviny 18. století. Vědci teď čekají na závěry vyšetření třetího vzorku. Jak očekávají, pravděpodobnost shody s obdobím bitvy u Lipan se ještě zvýší.