VÁHY II

Říkal jsem, že jde o souhvězdí zvířetníkové, přestože není pojmenováno podle žádného zvířete, a že není jasné, podle jakých vah je pojmenováno. Jak jsem také říkal, nejspíš tu nejde o žádné konkrétní váhy, seskupení hvězd ve Vahách ostatně ani tvar vah nemá. Pravděpodobně Váhy své jméno ve starém Egyptě, Číně a Indii a potom ve starém Římě získaly proto, že Slunce do tohoto znamení vstupuje v období podzimní rovnodennosti, v době, kdy noc a den jsou na pomyslných miskách pomyslných vah stejně dlouhé, tedy těžké. Na dnešek mi zbylo promluvit o původu českého slova váhy a také o původu mezinárodního, latinského pojmenování souhvězdí Vah, tedy o výrazu libra. Před delším časem jsem v této rubrice o slově váhy mluvil v souvislosti se slovesem váhat. Říkal jsem, že do stejné jazykové rodiny patří kromě slov váhy a váhat i další česká slova úvaha, uvážit, rozvaha, rozvážný, rozvážit, vážný, vážnost, váhavý, váhavost, převaha, závažný, rovněž Preslovo pojmenování jednoho druhu vodního hmyzu krásným slovem vážka a také novější a možná z polštiny přejatá slova odvaha, odvážit se, odvážný. Tolik zjevně českých slov odvozených od výrazu váha by mohlo ukazovat na to, že samotné slovo váha je české nebo aspoň slovanské. Jde o slovo všeslovanské, tedy objevující se ve všech slovanských jazycích, ale přesto je to slovo přejaté, tedy vlastně cizí. Naši dávní předkové je přejali od předků dnešních Němců. Ve středohornoněmčině bylo slovo waga, kterým se označovaly váhy a závaží. Toto staré slovo snad souvisí s dnešním německým slovesem bewegen, tedy hýbat. Váhy byly nástroj, jehož součásti se hýbaly, a jejich uklidněním, znehybněním se zjistila váha, tedy jak se dnes odborně říká hmotnost nějakého předmětu. Latinsky se souhvězdí Váhy jmenuje Libra, což je slovo, které má v latině význam váhy, ale bylo to současně i pojmenování váhové jednotky. Nejen ve starém Římě, ale v různých dobách na nejrůznějších místech světa; s trochou přehánění se dá říct, že na libry se vážilo po celém světě. Ve starém Římě byla jedna libra asi třetina našeho dnešního kilogramu, česká libra v 18. století vážila něco přes půl dnešního kilogramu a třeba jedna salvadorská libra byla o něco méně než půl kila. Libra byla jednotkou nejen váhovou, ale například ve Španělsku také jednotkou objemovou, ostatně slovo litr, dnešní označení objemové jednotky, má stejný původ jako výraz libra. A libru dnes známe také jako pojmenování britské měny, což vzniklo tak, že tolik a tolik mincí vážilo jednu libru, takže tolik a tolik mincí bylo jedna libra...v Itálii pak jedna lira. Ano, také lira, dnes už neexistující italská měna, patří do jazykového příbuzenstva. Všechna ta slova - libra, lira i litr prý mají opravdu hodně vzdálený původ. Snad ani nejsou indoevropská a pocházejí z některého z jazyků původních neindoevropských obyvatel Středomoří. Tolik o výrazech váhy, libra a litr.

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz