V Klementinu si lidé prohlížejí Vyšehradský kodex, vystavený je po padesáti letech

Jak vypadala korunovace prvního českého krále Vratislava II. přibližuje Vyšehradský kodex z roku 1085, nejstarší česká rukopisná památka. Tento víkend ji vystavuje Národní knihovna v Zrcadlové kapli pražského Klementina – poprvé po téměř padesáti letech.

Stojím v předsálí Zrcadlové kaple a čekám ve frontě na Vyšehradský kodex. Vedle mě si skupina návštěvníků společně s restaurátorkou prohlíží faksimile, tedy kopii Vyšehradského kodexu.

Po několika minutách se i já dostávám přímo do kaple – ke speciální skleněné vitríně, která kodex chrání. Objemná kniha leží otevřená na červeně potaženém podstavci. Na levém listu, který má zhruba rozměr A3, je barevný obraz s názvem tři ženy u hrobu, pravá strana je hustě popsaná latinou.

„Vitrína má detektor tříštění skla, má samozřejmě detektory i na otevření, případně nějaké násilné vniknutí, takže se okamžitě rozhoukají sirény,“ vysvětluje Irena Maňáková z Národní knihovny, co by se stalo, kdyby někdo na ochrannou vitrínu sáhl.

Sirény se už dnes prostory Klementina ozvaly. Hned ráno, když jeden z organizátorů chtěl neplánovaně rukopis zkontrolovat. „Vitrína spustila alarm, takže jsme všichni stáli v pozoru, včetně ostrahy i návštěvníků, kteří už stáli před dveřmi,“ říká Maňáková.

Národní knihovna vystavuje originál Vyšehradského kodexu v Zrcadlové kapli pražského Klementina

Národní knihovna výstavu chystala dva roky. Neobešlo se to bez komplikací – i když někdy úsměvných, což připomíná třeba cedulka na schodech s nápisem „nevypínejte vitrínu ze zásuvky“.

„To bylo pro veškerý personál, který se kolem vitríny v Zrcadlové kapli pohyboval,“ vysvětluje Irena Maňáková. Vitrínu do kaple instalovali už v lednu, aby vyzkoušeli, že umí udržet správnou teplotu a vlhkost vzduchu.

„A samozřejmě někteří kolegové, kteří prošli kolem vitríny, viděli, že svítí a hučí. A když tam nic není, tak to je asi zbytečné a zbytečně to žere elektřinu, tak ji vypojili ze zásuvky,“ dodává.

Čtěte také

Kolem poledne už návštěvníci stáli frontu z předsálí kaple až na dvůr Klementina. „Stojí to opravdu zato si frontu vystát. Mě hrozně baví historie, chodím na univerzitu posledního věku, na egyptologii,“ svěřuje se jeden z návštěvníků Robert Tapfer.

Vyšehradský kodex není jediná vzácná rukopisná památka, kterou si dnes v Praze mohou lidé prohlédnout. Jízdárna Pražského hradu vystavuje Budyšínský rukopis – nejstarší kopii Kosmovy kroniky. Oba rukopisy můžou zájemci vidět až do nedělního večera.