V galerii nad knihovnou v Počátkách vystavuje nejstarší žijící český malíř

13. květen 2022

Stanislav Bělík se narodil v roce 1919 na hranici Vysočiny a Jihomoravského kraje, v Doubravníku. V této chvíli je nejstarším žijícím a stále vystavujícím českým malířem. 

Ve svých 102 letech se zúčastnil své zatím poslední vernisáže v Počátkách na Pelhřimovsku. 

„Můj otec byl tkadlec a maminka byla ze ševcovské rodiny,“ vzpomíná Stanislav Bělík na své dětství v Doubravníku. Nová tkalcovská továrna v Brně zavinila úpadek otcova malého vesnického podnikání, a musel nastoupit jako dělník v papírně. 

„Mně nosil domů různý papíry , já jsem je stačil všechny poškrkat,“ popisuje své dětské výtvarné začátky. Už v té době cítil, že chce být malířem. Rodina ale neměla na jeho studia peníze, a tak se Stanislav vyučil zámečníkem. „To mě jako nebavilo.“

Válka

Přišel rok 1942, a s ním totální nasazení. „Byl jsem v St. Pőltenu, v Rakousku, tam jsme dělali vlákna na padáky.“ Po dvou a půl letech utekl s kamarády před bombardováním a vrátil se domů. Bylo třeba najít uplatnění. 

„Dělal kresliče na stavební správě železniční,“ říká. Později zakotvil doma v Doubravníku jako tajemník tehdejšího národního výboru. Byl činný v různých zájmových kroužcích, kde své výtvarné nadání využil k výrobě propagačních materiálů. V té době dálkově vystudoval Akademii výtvarných umění.

Malířská tvorba a řeka Svratka

Zpočátku se malíř věnoval především figurální a portrétní tvorbě. Časem ale zvítězila poptávka a Stanislav Bělík se stal krajinářem. Jeho hlavním tématem byla řeka Svratka. „Protože mně Svratka teče okolo naší chaloupky, sliboval jsem samotné Svratce, že ji jednou namaluju, celou.“ 

Na dvaačtyřiceti obrazech je teď Svratka zvěčněná od pramene na Žákově hoře až po jihomoravskou Pálavu. A vše Stanislav Bělík namaloval na místě. „Já jsem nic nedělal podle fotografií. Nikdy! To jsem se zapřísahal. Aby bylo vidět, když je zima, že mě zebou nohy, zebou ruce, aby bylo vidět na tom obrazu.“

V posledních letech má malíř problémy se zrakem, a už malovat nemůže. Je ale neuvěřitelně vitální. „Nikdy jsem se nějak nepřejídal, několik cviků udělám každý ráno, nekouřím, trošku toho vínečka si dáme někdy, ale abychom to přeháněli, to vůbec ne,“ prozradil svůj recept na dlouhověkost, a přidává i velké díky své tolerantní manželce. 

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.