V dětství jsem byla trochu dospělák, říká zpěvačka Lucia Šoralová

Zpěvačka Lucia Šoralová
Zpěvačka Lucia Šoralová

Narodila se v Bratislavě. Začínala ve folklórním souboru Lúčnica. Pak se dostala do muzikálů a dnes patří mezi naše uznávané zpěvačky a písničkářky. Nejen o hudbě, ale také třeba o dětství, promluvila v pořadu Až na dřeň Lucia Šoralová.

Na jaře roku 2019 vyšlo CD obnoveného Nerezu a Lucie Šoralové Zlom. Úspěšný projekt vznikl na základě předchozí spolupráce. „Rok 2019 byl sklizní toho, co jsme zaseli. Jako většina věcí v mém životě, vznikla i spolupráce s Nerezem náhodou. Fanoušci původního Nerezu nás vzali moc dobře. Většinou říkají, že se trochu báli, ale že si sedli a vlastně vůbec neměli potřebu srovnávat. A to je asi to nejlepší, co se nám mohlo stát,“ říká zpěvačka, která se Zuzaně Navarové ani nepokoušela přiblížit. „Ono to vlastně ani nejde. Já už zpívám 20 let a já jsem prostě já.“

Určitá svébytnost je navíc podle Lucie pro zpěváka nezbytná: „Člověk má nějaké vlohy a pak s hlasem pracuje a učí se ho nějak cizelovat. Ty schopnosti jsou důležité, ale je potřeba se pak zase umět vrátit k tomu, v čem je člověk jiný, svůj.“

Nechybělo mnoho a život Lucie Šoralové mohl vypadat úplně jinak. Původně studovala speciální pedagogiku a jako dítě snila také o medicíně. Vyrůstala totiž s postiženým bráškou, kterému ve své dětské naivitě chtěla pomoci. „Až když mu bylo sedm, tak jsem si řekla, že to už nedoženeme. V tom dětství jsem byla trochu dospělák. Máma se o mě mohla opřít.“

Rodina se o chlapce i přes nepochopení okolí zprvu starala doma. Až později, když se narodilo další děťátko, dali brášku do ústavu. „On nás vůbec nepoznával. Kdyby trpěl, rodiče by ho tam nikdy nedali.“

Celý rozhovor si poslechněte v našem audioarchivu.