Úžasné životy: Karel Kryl podle herečky Jaroslavy Tvrzníkové
Poprvé se potkali v kantýně rádia Svobodná Evropa v Mnichově, kam oba emigrovali. Herečka Jaroslava Tvrzníková to setkání popisuje jako celkem obyčejný moment. O samotném Karlu Krylovi to už ovšem neplatí. „Byl uzavřený. Většinou seděl v té kantýně o samotě,“ říká Tvrzníková. Ale básník to podle ní byl obrovský, i když třeba sebestředný. „Toužil pro ostatní zkonkrétnit pocit svobody, který měl sám v sobě,“ upozorňuje.
Karel Kryl se československému publiku představil v 60. letech. Slávu si vydobyl v klíčovém roce 1968 a následně v roce 1969. „Jeho bylo všude plno. Během pár měsíců ho znala celá republika,“ vzpomíná Tvrzníková, jak i pro ni byl tento vzrůstem malý písničkář zjevením.
Československo opustit nechtěl
Po srpnových událostech se jeho skladby staly o to naléhavějšími. „Byl vůdčí osobností, která ukazovala směr. Jeho písně jsou silně emociální. A ta emocionalita ještě podporovala, co si člověk myslel,“ podotýká Tvrzníková.
Vývoj v roce 1969, kdy bylo postupně jasné, že se blíží normalizace, postavil i Karla Kryla před otázku, zda ve své rodné zemi zůstat. Kryl podle Tvrzníkové Československo opustit nechtěl, přestože k tomu měl příležitosti. V zahraničí totiž koncertoval.
Byly to právě zhoršující se poměry, které Kryla nakonec přiměly k tomu, aby zůstal v západním Německu. „Zůstal. Ale s tím, že sám sebe obviňuje ze zbabělosti,“ dodává k tomu Tvrzníková.
Kritikem poměrů se stal i po revoluci
Po Sametové revoluci Kryl neskrýval své zklamání z polistopadového vývoje. Opět se stal ostrým kritikem dobových poměrů. „Viděl trochu dál. Ale lidi to tehdy nechtěli slyšet,“ popisuje Tvrzníková tehdejší nálady.
Kryl podle ní těžce nesel, když lidi už jeho textům tolik nenaslouchali. Bral to jako křivdu. „Myslím si, že nebyl šťastný, že v sobě měl hodně bolesti,“ říká. Kryl zemřel na infarkt v Mnichově v roce 1994. Bylo mu 49 let. Pochován je v Břevnovském hřbitově.
Související
-
Kryl byl nesmlouvavě osobní. A bral lidem iluze, myslí si Ivan Hoffman
Mlčet k něčemu, co není v pořádku, je blbost, soudil Kryl. I po revoluci říkal, co si myslí. Jenže to už jste to slyšet nechtěli.
-
Bratříčku, zavírej vrátka. V ostravských stopách Karla Kryla
S Janem Krylem o vzniku nejznámější písničky jeho bratra i jeho ostravské minulosti. V dokumentu zazní i unikátní nahrávka z návratu Karla Kryla do Ostravy v prosinci 1989.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
