Utajená dokonalost Přemyslovců...

Vrškamýk (leden 2009)

Popelka mezi středověkými hrady... Vzácná a přesto nedoceněná. Tuto pověst dlouho mělo místo, které si s profesorem Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu AV ČR představíme tentokrát.

Jen hodinku cesty od Prahy směrem na jih najdete obec Kamýk nad Vltavou, kde na kopci stojí romanticky vyhlížející zřícenina hradu nazývaného nejen Kamýk, ale také Vrškamýk anebo Hunec. Upoutala také pozornost Augusta Sedláčka, a tak se v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého můžete dočíst:

"Městečko Kamýk po obou stranách Vltavy rozložené mělo by pěknou polohu, jen schází stromoví nejbližšímu okolí, sice leží pěkně a v zátiší. Nad městem zvolně stoupá návrší, z něhož vyniká hůrka, na níž stojí zříceniny bývalého hradu, kterýž stáří topografové nesprávně Hunec nazývají. Staří, jestliže je chtěli od městečka rozeznávati, říkali mu Vrškamýk. Od zřícenin přes louku začíná val již valně zploštělý, který prvotní prastarý hrad zavíral. Lze jej kousek cesty pronásledovati a jak se k němu přistupuje horský hřeben. Středověký hrad, na jehož místě zříceniny stojí, zabíral místo tvaru asi obdélníka, jež na všech stranách zavřeno bylo příkopem a náspem."

Vrškamýk (leden 2009)

Když je dokonalost na škodu
Vrškamýk je skutečně místem s velmi zajímavou historií a až neuvěřitelným osudem.

Vraťme se tedy do dávné minulosti, kdy Čechy patřily posledním Přemyslovcům a připomeňme si, jak hrad vypadal v dobách své největší slávy.

Jak Kamýk ke svému jménu přišel
"Jméno Kamýk znamená skalku neb skalnatou hůrku. Protože nic takového není při nynějším městečku, lze se právem domnívati, že prvotní osada bývala na Vrškamýku, jak i venkovský val dokazuje, a že tu býval také prvotní kostel. A poněvadž v třináctém století založeno městečko u řeky, je léta 1285 řeč o Starém a Novém Kamýku. V Obou byly kostely, dole sv. Petra, nahoře sv. Mikuláše. Kamýk býval ode dávna jměním knížecím. Kníže Bedřich tu byl léta 1186 dvorem, když učinil obdarování klášteru Světelskému. Ve třináctém století povstal tu zděný hrad.": tak o místu dále píše August Sedláček v knize Hrady, zámky a tvrze království Českého.
Doba vzniku hradu je dnes datována přeci jen přesněji a mnohem více víme také o důvodech zániku Vrškamýku.

Vrškamýk (leden 2009)

Ztráta lesku a prestiže
Pro Augusta Sedláčka byl zánik hradu způsoben především změnami, které na našem území zavedl další vládnoucí rod - rod Lucemburků...
"Po založení hradu Karlšteina všichni manové k němu přikázáni, dávalo se tím znáti, že hrad nemá tu důležitost jako míval dříve. Lovčovství přeneseno na hrad Dobříš, ač lesy pořád zvány Kamýckými. Ke hradu ponecháno jen několik vesnic blízkých, jež se nazývají léta 1359 Kamýckým panstvím. Zda-li na hradě zůstal úřad kraje Kamýckého není známo. Městečko Kamýk zůstalo při hradě, ale dvě manství v něm se nacházející přikázána také ke Karlšteinu. Po smrti Karla IV. již nikde se nečiní zmínka o hradu Kamýce. Jak se zdá opuštěn docela a rozpadl se; vesnice pak drženy k nějakému zboží královskému. Za náboženských válek opanováno od strany pod obojí; aspoň léta 1424 a 1427 nebyl k němu přístup, když ustanovování noví faráři katoličtí. V druhé polovici patnáctého století drženy vesnice Kamýcké ke Hluboké."

Vrškamýk (leden 2009)

Když nadejde čas se rozpomenout...
Na Vrškamýk se postupně zapomínalo. Čas a geologické podloží na stavu hradu značně podepsaly - význam stavby ale za záchranu rozhodně stojí.

Rok 2009 se do dějin Vrškamýku zapíše archeologickým průzkumem, který nabídl úžasné překvapení. O jeho průběhu už se dozvíte v průběhu května v připravované videoreportáži. Vrškamýk se stal součástí velkého projektu "Výlet do středověku", který připravilo město Kamýk nad Vltavou. S návštěvou místa tak budete muset posečkat. I přes ukončený archeologický výzkum budou na místě probíhat další stavební práce. Proto je hrad do června roku 2010 nepřístupný! Odměnou ovšem bude hrad zajištěný před další zkázou a navíc doplněný o infocentrum s řadou zajímavostí, které nám doposud chyběly. Hrad z doby Přemyslovců si takovou péči rozhodně zaslouží.

Vrškamýk (leden 2009)

Lidský souboj s přírodou...
Jednou ze zajímavostí Vrškamýku jsou pozůstatky už zmiňovaného teplovzdušné vytápění, bez kterého by se na českých hradech žilo opravdu nedobře. Zastavme se tedy s profesorem Durdíkem také u systému, který byl ve středověku využíván a prozraďme si, jak vlastně vše fungovalo...

Vrškamýk (leden 2009)

Výlet na Vrškamýk rozhodně stojí za trochu té námahy vyšplhat se na kopec nad obcí. Pokud se do Kamýku nad Vltavou po červnu roku 2010 vypravíte, pak se nezapomeňte také trochu rozhlédnout kolem.

Vrškamýk (leden 2009)

Příští zastavení
V Zrcadle se premiérou 15. května už se nebudeme toulat po kopcích, ale takřka po rovině. Další místo, které s profesorem Durdíkem navštívíme totiž leží v lokalitě Praha východ, zhruba půl hodinky od hlavního města. Na mapě ho najdete jako Vyšehořovice. Právě v této malé obci můžete objevit hned několik zajímavostí najednou...ale to už je téma pro příští povídání.

Vrškamýk (leden 2009)