Urbanistická soutěž na novou podobu Florence má tři finalisty. Vítěze budeme znát na začátku prosince

18. listopad 2021

Autobusové nádraží Florenc a přilehlé území směrem k Masarykovu nádraží čekají v budoucnu velké změny. Jak by mělo území vypadat vzejde z urbanistické soutěže. Organizátoři tento týden představili tři finální návrhy, ze kterých na začátku prosince vyberou vítěze.

Do soutěže se přihlásilo 57 týmů z celého světa - třeba i z Japonska nebo Číny. Do finále se nakonec probojovali český, nizozemský a švýcarský tým. Společné mají to, že autobusové nádraží přetváří v polyfunkční dům, jak to možná mnozí znají ze zahraničí. Český návrh ale pracuje s drobnějšími bloky budov, což umožňuje zajímavé průhledy, menší náměstíčka a podobně.

Švýcarský návrh plánuje delší podélné bloky a za hlavní bod považuje Těšnovský park, upravili by proto i magistrálu. „Mají tady tři možnosti budoucí vize magistrály. V jedné doporučují odstranit střed té mostní konstrukce tak, aby světlo pronikalo pod ten most a jeho konstrukce se vizuálně odlehčila,“ vysvětluje organizátor soutěže Petr Návrat z kanceláře Onplan.

Nizozemský návrh chce také rozšířit park Těšnov, novou čtvrť by ale spíše napojili na zeleň pokračující z Vítkova. Magistrála by se měla změnit po vzoru vídeňské Ringstraße na okružní křižovatku a po přemostění nad železnicí klesnout k zemi.

Ačkoli návrhy mají i vizualizace, tím hlavním cílem je vymyslet, jak bude prostor mezi ulicemi Na Florenci, Křižíkova a Prvního Pluku členěný. Nejprve je potřeba vyřešit ulice, náměstí, výšku budov a až potom samotné budovy. Jednotlivé návrhy jsou k vidění na speciální internetové stránce Florenc 21 nebo na výstavě v Centru architektury a městského plánování.

Výstava návrhů soutěže Florenc 21 v CAMPu

Pozemky mají ve vlastnictví dva investoři. Jedním je ČSAD Praha holding, který má autobusové nádraží. Druhým je Masaryk Station Development, kde je Penta Real Estate a České dráhy. Developeři usilovali o změnu územního plánu, Praha ale jako podmínku stanovila tuto soutěž. Na jaře vítěz dopracuje územní studii, která poslouží jako podklad a podmínka změny územního plánu. Město s developery uzavře smlouvu a změní územní plán.

„Potom samozřejmě následuje investor se svými konkrétními záměry v území, pro které musí připravit v novém stavebním zákoně už jednotné povolení. Lze předpokládat, že to je otázka několika let, než začne stavbu,“ uvádí Jaromír Hainc z Institutu plánování a rozvoje. Stavba navíc bude logisticky velmi náročná a vstupují do ní další plány v okolí, takže bude určitě rozdělena na etapy.

Otázka bydlení a dopravy

Že soutěž organizují developeři a nikoli město, je podle Anny Vinklárkové z organizace Arnika trochu zklamání. Praha tak nemůže definovat vstupní podmínky. Nový pohled podle ní přinesla účast zahraničních ateliérů: „Ptali se, jaký tam bude podíl městského a dostupného bydlení. To jsou aktuální témata, ale město jim nebylo schopné odpovědět. Praha tak dostala zpětnou vazbu od uznávaných odborníků, co by tam měla řešit.“

„To samé bylo s magistrálou, kdy urbanisté městu říkali, že nemůžou ignorovat dálnici uprostřed města, která má enormní dopady na lidské zdraví. A říkali jim, že to musí řešit a musí mít odvahu udělat politické rozhodnutí,“ dodává.

autor: Jaroslav Hroch
Spustit audio