Sudoměřický výklopník pomáhal s přepravou Baťova uhlí. Dnes nabízí zábavu turistům

3. září 2014

Když v roce 1939 nechal Jan Baťa u jihomoravských Sudoměřic vystavět zařízení pro překládání uhlí z železničních vagónů na lodě, určitě netušil, že o 75 let později bude toto místo populárním cílem turistů.

Sudoměřický výklopník sloužil k překladu materiálu, který se přivážel po železniční trati z dolu Tomáš v nedalekých Ratíškovicích. „Po Baťově kanále se pak uhlí dopravovalo až do Otrokovic, kde z něj Baťa vyráběl elektřinu pro Zlín a pro své továrny,“ vysvětluje průvodce Zdeněk Fojtík ml.

Plně naložený vagon s lignitovým uhlím se pomocí lanového navijáku vtáhnul do místnosti výklopníku. V té se nacházela důmyslná kolébka s výsypkou. Ta byla i s plným vagonem pomocí lanového kladkostroje zdvižena. Vagon pak čelními dveřmi vysypal prašný lignit do připravené lodi.

Sudoměřický výklopník sice status technické památky dosud oficiálně nezískal, přesto počet turistů, kteří jej každoročně navštíví, stále roste. „Loni už se zájem pohyboval kolem deseti tisíc,“ konstatoval spokojeně ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek.

Budova výklopníku nese Baťův rukopis

Z výklopníku je turistické centrum

Vysoká budova výklopníku slouží dnes mimo jiné i jako vyhlídková věž. „Jsou vidět Buchlovské kopce, Bílé Karpaty i slovenské město Skalica,“ popisuje Zdeněk Fojtík ml. Vedle výklopníku vyrostl přístav s půjčovnou lodí, občerstvení i další zázemí pro turisty. K cíli se také pravděpodobně blíží úsilí o vybudování vlakové zastávky.

Baťův kanál je historická vodní cesta vybudovaná v letech 1935 až 1938, která spojovala Otrokovice s Rohatcem. Dvacet kilometrů dlouhý úsek vede částečně po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami a dalšími vodními stavbami. Na trase je celkem 23 mostů.

Ze střechy výklopníku je krásný rozhled

Kolem Baťova kanálu fungovala řada unikátních technických zařízení: vedle sudoměřického výklopníku také například lanovka pro přetahování člunů přes Moravu ve Vnorovech. U každé plavební komory byl postaven typický "baťovský" domek pro obsluhu. Pozůstatky těchto památek, z nichž část je nyní rekonstruována, umožňují poznat technický um našich předků.

V dnešní době je téměř celá vodní cesta v délce asi 65 kilometrů opravena, je na ní zprovozněno třináct plavebních komor a umožněna i turistická vodní doprava mezi Otrokovicemi a Sudoměřicemi. Cílem do budoucna je pokračovat v úpravách vodní cesty, po které by se pak dalo plavit až do Hodonína.

autor: hon
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.