Spávala jsem jen tři hodiny denně, skončila jsem na kapačkách kvůli úplnému vyčerpání, říká Monika Absolonová

28. červen 2020

Vystudovala hotelovou školu, ale protože už od malička milovala hudbu, věnovala se hlavně zpívání a krůček po krůčku si budovala kariéru. Dnes patří mezi naše nejznámější zpěvačky. Navzdory tomu ale rozhodně neoplývá hvězdnými manýry. Nejen o zpívání se v pořadu Až na dřeň rozpovídala Monika Absolonová.

Diář Moniky Absolonové se po koronavirové přestávce úspěšně plní. Ani během karantény ale zpěvačka nezahálela - zpívala on-line. „Dívala se na nás spousta lidí. Bylo to ale smutné. Během představení ani ne, ale po představení to na mě padlo. Kolem nikde nikdo nebyl a padal na mně smutek a beznaděj. Bez diváků jsem zkrátka nic.“

Hlavní rolí Moniky Absolonové je v posledních letech role maminky dvou chlapečků. „Já jsem hrozně šťastná, že se to podařilo. Oba jsou hodně živí. Je to někdy pořádná jízda, takže jsem si teď při karanténě uvědomila, jak moc mám ráda svoje povolání, které mi umožňuje občas uniknout,“ směje se zpěvačka.

„Během těhotenství jsem si říkala, co bude, že se třeba nebudu mít kam vrátit. Hodně jsem přibrala a nevěděla jsem, jestli o mě bude ještě někdo stát. Paradoxně mi ale chodilo ještě víc nabídek než dřív.“ S návratem do práce ale Monika Absolonová nespěchala – dlouho byla doma a užívala si mateřství. „Když jsem se vracela, tak jsem měla docela strach. Rozhodně jsem nechtěla držet nějaké drastické diety, protože jsem chtěla kojit. Také se mi trochu změnil hlas. Myslím, že získal trochu jinou barvu. Musela jsem ale znovu nastoupit k Eduardu Klezlovi a trénovat.“

Hudbě se Monika Absolonová věnuje už od svého dětství. Nastartovat kariéru ji pomohl Michal David, ale za jejím úspěchem je především houževnatost, se kterou se vrhla do práce. Svého času studovala, chystala album a ještě pomáhala doma. „V životě jsem to přepískla několikrát a uhnala jsem si z toho únavový syndrom. V oněch 16 letech jsem mamce slíbila, že se budu dobře učit a abych to všechno zvládla, spala jsem jen  tři hodny denně. Skončila jsem na kapačkách kvůli úplnému vyčerpání. Dnes se snažím svoje tělo víc poslouchat.“

Poslechněte si celý pořad Až na dřeň.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová