Situace na trhu nahrává vzniku placené pozemní televize, říká Jaromír Glisník ze Skylinku

12. únor 2020

V závěrečné části rozhovoru hovoří šéf Skylinku o důvodech pro zavedení placeného pozemního vysílání, zvyšování servisního poplatku nebo zavedení blokace přetáčení pořadů v internetové platformě. Ta by se do budoucna mohla rozšířit i o videotéky Netflix nebo Disney+.

V předchozí části rozhovoru jste mluvil o tom, jaký dopad bude mít na českém trhu spojení aktivit O2 a skupiny Nova pod jednoho majitele, kterým je PPF. Jaký předpokládáte další vývoj na trhu? Toto byla jedna z věcí, kterou jste zmínil. Co se bude dít, kam se budou přelévat zákazníci?

Těžko říci. Plány skupiny PPF neznáme, za nejlogičtější krok bych považoval, kdyby nastavili trošku jiný model financování svojí televizní tvorby, protože dlouhodobě udržet tak vysokou sledovanost, tak vysoký podíl a tak vysoké výnosy z reklamy bude velmi obtížné. Takže pro ně by bylo asi praktičtější si vybudovat nějaký další pilíř v oblasti poplatků od operátorů a vybudovat si nějaké televizní programy, za které budou schopní inkasovat, anebo některé ze stávajících programů převést do kódovaného formátu.

Dobře, ale to stále mluvíme o PPF. Pokud vezmeme pohled na trh, tak vidíte vývoj jak?

Uvidíme. Já si myslím, že situace je nazrálá na vznik placené platformy na terestrice. Koneckonců proto se upgradovala technologie na DVB-T2/HEVC. Žádný jiný důvod nevidím. Nikdy jsem o žádném jiném důvodu neslyšel než o tomto, takže je to podle mého názoru na spadnutí.

Z Českých Radiokomunikací by vám jistě oponovali, že je to zejména z důvodu zachování bezplatného vysílání ve stávající podobě. Má smysl provozovat placenou televizi v pozemním vysílání, když tady máme IPTV, která je v nějakém rozběhu, bude trvat ještě několik let, než se dostane do ideálního stavu, pak tu máme kabelovou televizi a samozřejmě satelit?

A téměř polovina domácností využívá pouze terestriku, tzn. mají doma technologii. Jsou připravení.

Jaromír Glisník, šéf Skylinku a člen představenstva M7 Group

Myslíte si, že podíl bude i nadále okolo padesáti procent?

Myslím si, že se podíl významně nezmění a diváci terestriky jsou z velké části již dnes připraveni na zakódování. Z velké části, protože velmi nešťastným způsobem se přistupovalo k celému projektu. V rámci „DVB-T2 ready specifikace“ pro set-top-boxy nebyl uveden požadavek na slot pro CA modul. Zákazníkům, kteří si koupili set-top-boxy, se tak může stát, že v okamžiku, kdy se zakódují jejich oblíbené stanice, budou znovu kupovat další hardware, přitom DVB-T2 přijímače sloty pro CA modul klidně mohly mít.

To se dostáváme samozřejmě do nějakých polemik, zda k tomu vůbec dojde, ale lze předpokládat, že pokud takový operátor přijde, tak nabídne nějaké certifikované boxy atd., aby maximálně ulehčil přechod na požadované normy.

Ano, ale je to zbytečně vyhozený hardware. Vždyť to zákazníci mohli klidně mít. Stejně jako mají televizory se slotem pro CA modul, mohli mít i set-top-boxy. Výměnu set-top-boxů někdo bude muset zaplatit. Operátor, který do toho vstoupí, ať už je to kdokoli a přinese zákazníkům svoje boxy, z jakých peněz boxy zafinancuje? Z nějaké sbírky, nebo mu je zadotuje stát? Nikoli. Jednoduše z peněz zákazníků. Zákazník to bude muset zaplatit.

Nicméně tedy pokud se podíváme do budoucna, tak vy, jak jste řekl, očekáváte a považujete prakticky za samozřejmé, že v následujících letech nebo v nejbližších letech vznikne v Česku placená pozemní televize?

Myslím si, že možná v řádu čtyř, pěti let je tu ještě takové okno příležitosti, dokud terestrika bude fungovat v rozsahu, jak funguje. Dá se vybudovat obchodní model, který zajistí rozumnou návratnost investice. Kdyby k tomu mělo dojít až třeba za dva, za tři roky, už to bude problém, protože bude na spadnutí další redukce frekvenčního pásma pro terestriku a do rizika promarněné investice nikdo nebude chtít jít.

Jaromír Glisník, šéf Skylinku a člen představenstva M7 Group

A teď je otázka, jak do celé věci, i třeba do placené televize promluví 5G sítě?

Na terestriku čas nazrál a je to na spadnutí. Za dva, za tři roky už to nebude aktuální.

Má cenu něco takového budovat, když je tu takovýto otazník?

V horizontu pěti let se dá projekt zafinancovat, i kdyby měl skončit po pěti, šesti letech. Když začnete za dva, za tři roky, tak už nezbývá pět let, zbydou třeba dva, tři roky do další redukce frekvencí a už máte s návratností investice problém.

Vidíte to jako nějaký časově omezený projekt?

Ono to může fungovat klidně 10 let. Tam jde o to, aby zákaznická báze byla dostatečně silná, aby to ufinancovala. A myslím si, že v okně nějakých pěti let se dá vybudovat slušný zákaznický kmen, který potom klidně může erodovat v dalších letech, až bude investice zaplacená, vlivem jiných služeb, jak jste říkal 5G atd.

Budou potencionální zákazníci ochotni platit za pozemní vysílání, když v podstatě český trh je specifický a v současné době přibližně šestapadesát procent populace stále přijímá pozemní vysílání, za které nemusí platit?

To není způsobeno tím, že by nebyli ochotni platit. Jim současná programová nabídka v podobě, v jaké je poskytovaná v terestrice bezplatně, vyhovuje.

Samozřejmě, tak proč by měli platit?

V okamžiku, kdy zakódujete Novu a zakódujete Primu, bude jim nadále vyhovovat pouze Česká televize? Některým určitě ano, ale těm ostatním? Ti si připlatí nebo půjdou k satelitu, na IPTV nebo na kabel. O tomto je projekt placené televize, žádný jiný. Pokud zůstane terestrika ve stávající skladbě a programy budou mít srovnatelnou atraktivitu, jakou mají dnes, tak bude mít samozřejmě poskytovatel placené platformy velmi těžkou pozici ufinancovat celoplošnou terestrickou distribuci, která je nesmírně neefektivní a nákladná.

Jaromír Glisník, šéf Skylinku a člen představenstva M7 Group

Tím se dostáváme k dalšímu důležitému tématu, které je aktuální – a to zvýšení servisního poplatku, ke kterému dochází od března. K jeho navyšování dochází, to víceméně není nějak třeba zpochybňovat, spíše se zeptám, do jaké výše může ještě servisní poplatek růst, aby to mělo smysl a operátor si neřekl, že to vzdá a převede klienty na placené balíčky?

Na to se těžko takhle jednoduše odpoví, záleží to na řadě vnějších faktorů. To je věc nákladovosti, věc přístupu ochranných svazů, jako je OSA, INTERGRAM, DILIA atd. Těch faktorů je opravdu hodně. Na Slovensku jsme koncept servisních poplatků opustili, v České republice na to nedozrála doba. Zatím si myslím, že jejich výběr smysl dává.

Budou mít i klienti se základní nabídkou přístup ke službě Skylink Live?

Se servisním poplatkem ne, s placenou nabídkou ano. Na Slovensku budou mít tedy přístup k Skylink Live TV všichni.

Proč jste se rozhodli pro jiný obchodní model tady v Česku a na Slovensku? Na Slovensku tomu nahrává fakt, že právě Markíza před lety opustila volnou nabídku a je placená a diváci na to slyšeli, ale tady v Česku to tak není.

Koncept servisního poplatku byl postavený kolem technické obsluhy nabídky Digitál, která byla složená z programů, jež vysílaly na satelitu. Vysílaly, ne že by byly v převzatém vysílání v přenosu, retransmisi, jak se tomu říká, ale vysílaly. To znamená, že vysílatelé si platili distribuci a programy byly poskytovány potom bezplatně. Jenomže Markíza zahájila stávající proces už na konci roku 2016, když se rozhodla opustit volnou terestrickou distribuci a stanice najednou nebyly už v režimu, v jakém bývaly léta předtím.

Takže je to nějaké vyústění vývoje, který začal už v roce 2016?

V Česku zatím nic podobného dosud nenastalo, takže proto si myslím, že není důvod tady měnit koncept. Český a slovenský trh se dnes velmi liší.

Jaromír Glisník, šéf Skylinku a člen představenstva M7 Group

Nicméně lze předpokládat, že cena servisního poplatku asi není konečná?

Já nevím, jestli někdo může říci, že cena jeho produktu je konečná. Záleží na řadě vlivů.

Co bude do budoucna rozhodující pro to, aby se servisní poplatek zvyšoval, nebo respektive, aby se s ním hýbalo?

Stejně jako nyní jeho dynamiku určují náklady. To znamená, do jaké míry například náklady spojené se satelitní distribucí nese vysílatel a do jaké míry je třeba v různých podobách přenáší na operátora. A operátor nežije z dotací, operátor to musí vybrat od zákazníků.

A jsou případně důvodem zvyšující se ceny HD verzí u Novy a Primy?

Samozřejmě. Vezměte si model veřejnoprávní České televize. Smlouva, kterou na satelitní distribuci má Česká televize uzavřenou s námi, je veřejně přístupná.

Jsou to volně šířené programy.

Ale Česká televize hradí pouze jednu třetinu satelitních nákladů, dvě třetiny hradíme my. A kdo jsme to "my"? Naši zákazníci. A to je to, o čem hovořím. Když se náklady, které nesl dříve někdo jiný, přenášejí na nás, nemáme kam je přenést než na zákazníka. A zatížit je pochopitelně daní z přidané hodnoty.

Takže logicky zvyšující se požadavky televizních vysílatelů se budou i promítat do cenové politiky?

To jsou požadavky vysílatelů, různých ochranných organizací a tak dále. Natažených rukou je všude kolem nás hodně a my se samozřejmě snažíme komerčně vyjednávat tak, abychom zákazníkům byli schopni poskytnout konkurenčně schopný produkt. Prostředí, které se tady dynamicky mění, ovlivňuje nás, stejně jako ovlivňuje konkurenční platformy. Když se budete bavit se zástupci jiných platforem, velmi pravděpodobně vám zmíní úplně stejné faktory, které stojí za dynamikou cen.

Jaromír Glisník, šéf Skylinku a člen představenstva M7 Group

Zastavme se a vraťme se ještě k internetové televizi Skylink Live TV. V předchozí části rozhovoru jsme probrali televizní stanice, zpětné zhlédnutí a další prvky. Důležitou roli hraje ještě doplňkový obsah, který tam přidáváte. Jaké máte v tomto směru plány?

Máme velké plány, chtěli bychom obsah postupně podstatným způsobem rozšířit. Už dnes tam jsou stovky titulů. Chceme jej rozšířit jak v oblasti filmu, tak v oblasti nefilmového obsahu. Nemyslím jenom obsah pro dospělé, kterého tam je obrovské množství, ale třeba dokumenty atraktivní a obsah v řadě dalších oborů.

Máte například ambici provozovat vlastní videopůjčovnu?

Za peníze ne. Chceme našim zákazníkům poskytovat obsah v ceně produktu, tak, aby cítili hodnotu poskytované služby.

Internetová televize, jak jste teď zmínil, je něco, na co se chcete zaměřit. Můžete být konkrétnější alespoň ohledně žánrového směru, kterým se chcete právě pohybovat. Jaké třeba nové tituly by se tu měly objevit?

Jak jsem říkal, oblasti filmů a oblasti dokumentů jsou asi největší priorita, jinak v dlouhodobějším horizontu je docela možné, že budeme následovat cestu Canal+ ve Francii, který do svých boxů a do svých služeb integruje Netflix, stejně jako v Polsku, dále může integrovat třeba.  Disney+ atd. Jde o další složku, a ta už samozřejmě za peníze.

Takže by tam z pohledu diváka nastal nějaký technologický upgrade platformy a objevovaly by se mu tam právě různé položky třetích stran?

Technologie na to je připravená, takže to umíme implementovat. Samozřejmě záleží na dohodě s Netflixem, Disney a s dalšími hráči, kteří v oboru fungují.

Jaromír Glisník, šéf Skylinku a člen představenstva M7 Group

Vypadá to docela jako dobrý nápad, jak dostat další služby k divákovi, který má například televizor s podporou Skylink Live TV, ale už bez podpory zmíněných služeb.

Ano, nebo s naším set-top-boxem. Ale může si zařídit přes nás i předplatné. Uživatel může mít vše pod jednou střechou.

Bude se Skylink Live rozšiřovat i na nějaké další platformy – třeba Apple TV nebo nějaké další značky televizorů?

My jsme velmi zainvestovali do podpory všech televizorů, protože se domníváme, že budoucnost patří televizním přijímačům. Když uvážíte například samotné téma 4K, lidé se ptají: "Kdy budete mít 4K box?" Canal+ má 4K box – osmitunerový, krásný, velký, ovšem nákladný. My jsme zatím o 4K boxech vůbec neuvažovali, protože vycházíme z premisy, že 4K box je k ničemu, když je k němu připojena scartovým kabelem malá skleněná televize. Když se chci koukat na 4K, tak asi mám 4K televizor a velmi pravděpodobně má satelitní tuner a velmi pravděpodobně má podstatně silnější procesor a lepší paměť než jakýkoli průměrný set-top-box. Čili proč nevyužít televizoru? Dva ovladače jsou zbytečné.

Takže Skylink Live TV může být do budoucna a pravděpodobně bude i platformou, kterou lze snadno k zákazníkovi dostat obsah ve 4K?

Pokud bude mít dostatečně robustní internet. To je vždy podmínka.

Je to něco, co budete, předpokládám, řešit v budoucnu a ne v krátkodobém horizontu.

Myslím si, že to není otázka pro letošní rok.

Nicméně jak jste říkal, platforma je připravená pro leccos.

Platforma je připravena, 4K samozřejmě umíme.

Jaromír Glisník, šéf Skylinku a člen představenstva M7 Group

V minulém roce byl Skylink jediným operátorem, který zavedl u kanálů skupiny Nova funkci blokace přetáčení pořadů. Vy jste dotyčnou funkci krátce nato zrušili s tím, že se k vám nikdo nepřidal. Jaký je v současné době tlak Novy a Primy na znepřístupnění funkce timeshift?

Tlak je velký, ale vysílatelé pochopili, že pokud něco takového zavedou a prosadí, tak by zároveň měli myslet i na komfort zákaznické obsluhy, na zákazníka a diváka. Protože v okamžiku, kdy nebudete mít reklamu ve vysílání dobře označenou, tak budete blokovat nejen přetáčení reklamy, o které zde jde, ale zbytečně i přetáčení pořadu. Z toho nikdo nic nemá. Když si přetáčíte film, tak to nikomu nevadí. Vysílateli vadí, když se přetáčí reklamy. Ale jak rozpoznat reklamu od filmu? Hlavní je dobré označování v metadatech toho, jak pořad vypadá. V okamžiku, kdy toto bude vyřešeno, vysílatelé na tom samozřejmě pracují, tak pak ani přetáčení reklam nemusí způsobovat velké nepohodlí. Velké nepohodlí způsobovala nemožnost přetáčení pořadu jako takového. To byl problém.

Jaký je tedy časový horizont?

Řekl bych, že časový horizont je poměrně známý. Myslím si, že to bude v letošním roce.

Blíží se tedy řešení problematiky přetáčení už ke konci?

Řešení se testuje.

Můžete být konkrétnější?

Nesmím být konkrétní, ale testujeme. Máme data od vysílatelů a testujeme funkci tak – a nejenom my, ale samozřejmě i ostatní operátoři – aby potom případná restrikce měla co nejmenší dopad na komfort zákazníka.

Tak jenom vysvětlete laikovi způsob fungování, jsou to tedy nějaké datové značky, které budou jakoby vkládány do streamu?

Ano, jsou to nějaká data, která přesně specifikují, kdy v daném pořadu začíná a končí reklamní blok.

K tlaku dochází ze strany Novy a Primy, nebo i dalších vysílatelů třeba placené televize?

Ze strany Novy a Primy. Vysílatelé placené televize zpravidla nemají reklamy, takže nic podobného neřeší. Novu a Primu však reklama živí.

autor: lukpo
Spustit audio

Související