Šarmantní dáma oděná v hudebním kabátě podle poslední módy. „Koletovka“ slaví úžasné 160. narozeniny

Co pro vás Koletova hornická hudba znamená osobně?
Anna Hrnčířová: Pro mě znamená velmi mnoho, protože hudba je jedna z věcí, které mne naplňují a dodávají energii. Že jsem byla k hudbě přivedena, za to mohou tak trošku mí rodiče, ale také pak učitel Josef Hejna, který je zároveň kapelníkem Koletovy hornické hudby. On mne nadchnul pro hudbu a přivedl i do orchestru. Díky tomu jsem poznala spoustu skvělých lidí a můžeme hudbu dělat společně.

Anna Hrnčířová a Jan Hofman ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Vy hrajete na hoboj. Jak dlouho?
Anna Hrnčířová: V Koletovce od roku 2012, takže je to 12 let. A začala jsem, když mi bylo 16.

Jsme schopni zahrát popovou muziku, symfonickou hudbu, nezapomínáme na českou klasiku, polku, valčíky, i do pochodu zahrajeme.
Anna Hrnčířová, předsedkyně Koletovy hornické hudby

A Honza?
Jan Hofman: Já hraji v Koletovce už 26 let a měl jsem to vlastně už dané od narození. Můj děda tam hrál, můj taťka tam hrál, takže to bylo takové příjemné zpestření po tom, co jsme hráli v hudebce v orchestru. Bylo mi 14 let, když jsem do Koletovky přišel. Postupem času jsem se rozhodl, že půjdu na konzervatoř, takže jsem se muzice věnoval více než jen amatérsky. A teď jsem rád, že všechny informace, které jsem načerpal za svá studia, mohu předávat dál. Nejen z pozice trumpetisty, ale i z pozice dirigenta. Učím už poměrně dlouho také na Základní umělecké škole v Úpici a na hudebce ve Rtyni v Podkrkonoší.

Čtěte také

Pamatuje stavbu a otevření Národního divadla. Koletova hornická hudba prostě nestárne

Koletova hornická hudba hraje, což není úplně tradiční, napříč žánry úplně vše.
Anna Hrnčířová: Ano, máme v repertoáru všechno. Jsme schopni zahrát popovou muziku v úpravě pro velký dechový orchestr, symfonickou hudbu, klasickou hudbu třeba z pera Antonína Dvořáka nebo Bedřicha Smetany. Ale nezapomínáme i na českou klasiku, polku, valčíky, do pochodu jsme schopní zahrát, protože to je také neodmyslitelná součást hudby. Je důležité to vše hrát jednak, aby posluchači nezapomněli na tyto žánry, ale aby i muzikanti nezapomněli hrát tyto žánry, protože je to jiný styl hraní. Je potřeba se stále vzdělávat se a udržovat i mladou generaci. Přestože je Koletovka už dáma v letech, když to tak řeknu, nabízí i moderní dechový směr.

Kde čerpáte inspiraci?
Jan Hofman: Těch možností je dnes strašně moc. Já třeba velmi rád navštěvuji soutěže velkých dechových orchestrů, nedávno jsem byl ve Šternberku, kde jsem také načerpal nějaké inspirace. Tam orchestry hrají mnohdy opravdu na hraně svých možností a hrají to, co je moderní a nové. Dělám si tam poznámky, co je zajímavé, a z toho pak vybíráme, co budeme hrát dál. Takže mám teď krásné nové nápady a pokud to projde, tak se posluchači mohou těšit na spoustu krásných a zajímavých věcí.
Anna Hrnčířová: Já jen doplním, že to nefunguje tak, že jeden člověk vybere, co bude celý orchestr hrát. Naše programová komise, což je nějakých 5 až 6 lidí jako zástupci orchestru, společně se zpěváky, musí dát hlavy dohromady a najít zlatou střední cestu. Aby to bylo zajímavé pro zpěváky i pro orchestr.

Inspirujeme se navzájem, starší generace může předat své zkušenosti, ale mlaďáci mají zase energii, jsou nabití z hudebních škol.
Jan Hofman, dirigent a trumpetista Koletovy hornické hudby

Slavíte 160 let výročí založení, může se některý další z dechových orchestrů pochlubit takovou tradicí a historií?
Anna Hrnčířová: Ve východních Čechách je další velký dechový orchestr, městská hudba v Červeném Kostelci, která je dokonce o rok starší než my.
Jan Hofman: Ti slavili 160 let už loni. Na druhé straně, Koletovka se může pyšnit tím, že má 160 let nepřetržité činnosti. Žádná válka ani žádný jiný režim její hraní nepřerušil.

V orchestru si vychováváte i mladou generaci. Věkový rozptyl v celé Koletovce bude asi neuvěřitelný.
Anna Hrnčířová: Je to tak. Nejmladšímu členu je 13 nebo 14 let, a máme takových nemálo, naopak nejstarším je 65 nebo 66 let. Často je to rodinná tradice, takže součástí spolku jsou i starší lidé, ale mluvíme teď o aktivních hráčích v orchestru. Těch máme 80. Když se postavíme na pódium, tak to už je opravdu tlupa lidí.

Pro nás jsou nadšené reakce diváků na koncertech obrovskou odměnou. Je to neuvěřitelně nabíjející a žene nás to stále dál dopředu.
Anna Hrnčířová, předsedkyně Koletovy hornické hudby

Teď se nabízí otázka, kdo koho vlastně inspiruje. Jak to vidíte?
Jan Hofman: Řekl bych, že to jde tak napříč. Protože starší generace má co předat, co se týče zkušeností, ale mlaďáci mají zase energii, jsou nabití z hudebních škol, protože výuka v základních uměleckých školách je kvalitní, učitelé tam mají kompetentní vzdělání a velký rozhled. Takže i hráči, který přijdou ve svých 14 či 15 letech, mají co předat těm starším. Což je naprostá paráda.

Koletova hornická hudba slaví své 160. narozeniny|foto:archiv Koletovy hornické hudby

Festival Koletova Rtyně už je vyhlášená akce v našem regionu. Považujete to za svůj největší úspěch, nebo ten vidíte někde jinde, třeba i ve spolupráci se známými osobami?
Jan Hofman: To je docela dobrá otázka, protože když se podíváme do minulosti, tak na spoustě našich koncertů byly velké osobnosti a jména. Ať to byli sólisté nebo dirigenti. Ale my máme v poslední době pocit, že posluchače nepřitáhneme na osobnosti z Prahy nebo odjinud, ale že posluchači chodí za námi, za Koletovkou. Že je baví to, co a jak hrajeme. Snažíme se hledat sólisty ve svých řadách, ať to jsou instrumentalisté, nebo zpěváci. Proto musím posluchačům říci, že na letošním koncertě ke 160. výročí nebude žádná velká hvězda.

Ovšem budete tam vy.
Anna Hrnčířová: Plus samozřejmě orchestry, které jsme pozvali. Festival není jen o nás, pozvali jsme dva naše dlouhodobě spřátelené orchestry, jeden z Německa a druhý z Moravy, z Němčic nad Hanou. S nimi udržujeme už dlouhá léta takovou přátelskou spolupráci. My jsme hráli nesčetněkrát na Moravě i v Německu. A teď jsme naše dlouhodobé přátele pozvali k nám.

Bude to krásná a velká akce, už 18. května. A líbí se mi, že vy budete těmi hlavními hrdiny, je to nádhera.
Anna Hrnčířová: Ale za to vděčíme zejména našim divákům a posluchačům. Pro nás jsou nadšené reakce diváků na koncertech obrovskou odměnou za to, co děláme. Je to neuvěřitelně nabíjející a žene nás to stále dál dopředu.

Čtěte také

Čtyři diamantové svatby v jedné kapele. Muzikanti Koletovy hornické hudby drží český rekord

Co byste popřáli orchestru do dalších let?
Jan Hofman: Spoustu tvůrčí inspirace, spoustu lidí, kteří budou mít chuť muziku dělat, protože potom to bude bavit úplně všechny. Když jde energie od dirigenta přes muzikanty k posluchačům, tak to je velká paráda.

Kdo by si oslavy chtěl užít spolu s vámi, tak srdečně zveme do Rtyně v Podkrkonoší.
Anna Hrnčířová: Do přírodního amfiteátru, pokud bude hezké počasí. Za to se modlíme už dlouhou dobu, protože venkovní akce jsou vždy závislé na počasí. Těšíme se moc, bude tam i doprovodný program pro děti, takže kdyby rodiny chtěly vyrazit a poslechnout si hudbu, i děti se tam zabaví. Věřím, že každý si během toho odpoledne přijde na své. Rozptyl muzicírování bude opravdu široký.

Anna Hrnčířová, Pavla Kindernayová a Jan Hofman ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Říká Anna Hrnčířová, předsedkyně Koletovy hornické hudby, která byla i s dirigentem a trumpetistou Janem Hofmanem hostem našeho vysílání. Ať se vám dál daří rozdávat radost prostřednictvím hudby.