Rozeklané dno oceánu času - to je Praha očima Franze Kafky

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 00809292.jpeg

Franz Kafka a Praha. Jak moc jméno geniálního autora, německého Žida, a hlavní město Čechů patří k sobě? Mohla by vzniknout jeho díla bez přímého vlivu prostředí Starého města pražského? Setkání se slavným německy píšícím spisovatelem začátku 20. století nám zprostředkoval Václav Müller.

„Praha Kafku stvořila. Vždy šokuji své posluchače, když říkám, že je to regionální autor. Totiž, kdyby nebylo tohoto regionu, toho milieu, které ho obklopovalo, tak by to nebyl Kafka, byl by to někdo jiný,“ vysvětluje kunsthistorička a průvodkyně Jana Jebavá.

Kafkova Praha, to je v první řadě Staré město pražské, okolí Staroměstského náměstí, kde se narodil a prožil dětství a mládí. Franz Kafka se narodil v roce 1883 do rodiny židovského obchodníka Hermanna Kafky, v domě U věže, na pomezí Starého města a židovské čtvrti.


Praha nepustí. Žádného z nás. Tahle matička má drápy. To se člověk musí poddat, anebo… Na dvou místech bychom ji museli zapálit, na Vyšehradě a na Hradčanech, pak bychom mohli uniknout.

Byla to doba a místo unikátního soužití tří etnik, českého, německého i židovského, ovšem doba těžce poznamenaná rakousko-uherským vyrovnáním. Čechům se rovnoprávnosti nedostalo a nacionalismus a protivídeňské nálady vedly k opakovaným střetům s Němci.

Pražští Židé byli jakýmsi nárazníkem mezi oběma znepřátelenými etniky. Navíc Češi považovali Židy v Praze za Němce, takže Židé byli vystaveni tradičnímu antisemitismu i národnostně motivovaným útokům. Konflikt zanechal stopy i ve fyziologii města, mění jeho čtvrti v nepropustné oddělené části.


To není město. To je rozeklané dno oceánu času, pokryté kamenitou sutí dohasínajících snů a vášní, mezi nimiž se, jako v potápěčském zvonu, procházíme. Je to tu zajímavé, ale člověk časem ztrácí dech.

Kafka ve svých dílech Prahu doslovně nepopisuje, jen naznačuje. Konkrétnější je tu a tam v osobní korespondenci nebo v Denících. Jen výjimečně najdeme zcela pozitivní zápis, jako je ten ze 14. března roku 1915. „Seděl jsem v Chotkových sadech. Nejkrásnější místo v Praze. Zpívali ptáci, zámek se sloupořadím, staré stromy ověšené loňským listím, přítmí.“

Poslechněte si všechny díly pořadu Prahou křížem krážem věnované Praze a Franzi Kafkovi v našem iRadiu

Čtěte také


Spustit audio