Říkat, že mám byt, je party-kill. Jak těžké je pro mladé lidi získat vlastní bydlení?

„I když jsem měl výdělky značně převyšující nutný příjem, zjistil jsem, že to není eligible (vhodné pozn. red.) pro tu banku,“ říká sedmadvacetiletý Jakub, který se svým přítelem Vojtou bydlí v bytě v pražských Letňanech. Oba jsou doktorandi na vysoké škole, Vojta si přivydělává jako knihovník a Jakub je loutkoherec. „Řekli nám: máte příjmy z divadla a my teď nesmíme dávat hypotéku nikomu z divadla, protože je to nejisté.“

11 fotografií

Podle Jakuba a Vojty je systém bydlení v Česku nespravedlivý a problém není jen u bank, ale už u zaměstnavatelů. „Došlo mi až teď, jaké vydřidušství je, že se ve vědě lidi zaměstnávají na stipendium, které ti nikdo nikde neuzná. Jaké vydřidušství je, že v divadle funguješ na nějaké smlouvy nebo DPP, místo abys měl hlavní pracovní poměr. Jak moc tě i ti zaměstnavatelé oškubávají nebo ti to dělají složité,“ říká Jakub.

Anna, které je třicet čtyři a bydlí v třípokojovém bytě v pražské Libni, má se sháněním vlastního bydlení trochu jiné zkušenosti. A to i přesto, že je vystudovaná výtvarnice a ještě donedávna se živila výrobou broží. Ty jí nakonec vydělaly i na vysněný byt. „V mé sociální bublině jsem získala dojem, že se lidi neumí rozhodnout,“ říká Anna.

„Všem přijdou ty částky hrozně astronomické a bojí se, že to nezvládnou. Vždycky mi všichni říkali, že je to hrozně dospělé. Já jsem ze své skupiny byla první, kdo to nějak řešil, všichni měli pocit, že jsou na to mladí. Žila jsem v tom taky, až mi v bance řekli, že jsem v hrozně rizikové skupině a že by bylo skvělé, kdybych si tu hypotéku zařizovala už v pětadvaceti.“ 

Kdo Jakubovi a Vojtovi při koupi bytu nadělal nejvíc problémů a na co si podle nich mají ostatní dát pozor? Opadne z člověka stres, když bydlí ve vlastním? Nebo je to spíš další starost? Poslechněte si závěrečnou epizodu série Návštěvníci!