Reportérka v Mongolsku s výpravou z pražské ZOO: V jurtě si připadám jako v Mrazíkovi

Do Tachin Talu jsme přijeli teprve před čtyřmi hodinami. Ubytovali jsme se v jurtách. V kulaté plstěné jurtě si trochu připadám jako v Mrazíkovi. Uprostřed jsou malá kamínka a okolo nich rozestavěné postele - opravdu jak v ruské pohádce.

Mám za sebou nejdelší cestu ve svém životě. Z Prahy až sem do Tachin Talu to trvalo 37 hodin. Z Ulánbátaru jsme letěli do Khovdu, kde jsme se podívali na trhy a s překladatelkou Evou jsme našly nejlepšího obuvníka široko daleko. Šije hlavně jezdecké boty, což je tady opravdu potřebné.

Čtěte také

Ve městě jsme se také potkali s našimi řidiči, se kterými jsme vyrazili na cestu do Tachin Talu. Dvě hodiny cesty byly celkem příjemné, i když nám bylo divné, proč jedeme rychlostí jenom 40 km/h. Pak jsme zpomalili zhruba na třicítku a nakonec auto nejelo.

Docela nás překvapilo, že tyto terénní vozy jezdí na místa, kde není signál a nemají vysílačku. My jsme se tak neměli jak spojit s posádkou ve druhém autě. Asi po dvou hodinách pro nás přijela dodávka, do které jsme naházeli věci, a vydali se znovu na cestu.

Doufám, že si brzy budete moci poslechnout, jak to vypadá s koněm Převalského tady v polopoušti Gobi B.