Procházka v Zoo Praha jako možnost chvíli nemyslet na válku. Jsme rádi, že jsme v Česku, říká Svitlana
Jmenuje se Svitlana Miščenko, je jí 25 let a do Prahy utekla před více než třemi týdny se svojí rodinou z Ukrajiny. Předtím žila v Kyjevě, kde pracovala jako specialistka na sociální média. Teď ji každý den svírá pocit beznaděje a nepopsatelného smutku. Naše létající redaktorka Sabina Vosecká se s ní vydala do Zoo Praha, která teď rodinám z Ukrajiny nabízí vstup za symbolickou jednu korunu.
Se Svitlanou se potkáváme u vchodu do zoologické zahrady, alespoň na malou chvíli může zapomenout na to, co se děje u nich doma na Ukrajině. „První den války si moc nepamatuji, byl to pro nás všechny obrovský šok. Hned druhý den jsme se rozhodli odejít, první nápad bylo Polsko, teď jsme ale rádi, že jsme v Česku, protože je to dál od Ukrajiny. Přišla jsem se svou maminkou, mladší sestrou a manželem. A také s kamarádkou a jejím malým synem.“
S jednou taškou tak opustila svůj domov. „V České republice jsem nikdy nebyla, je to tu moc fajn a jsou tu milí lidé, kteří nám pomáhají. Chtěla bych slyšet, že to brzy bude vše dobré a oslavovat naše vítězství. Ale situace se moc nelepší a přijde mi, že to snad nikdy neskončí.“ Procházka v zoo je tak vítaným rozptýlením, pražská zahrada nabízí ženám a dětem z Ukrajiny vstup za korunu, stačí předložit platný cestovní pas nebo občanský průkaz Ukrajiny. „Nejvíc mám ráda ptáky, jsou krásní a taky svobodní. Doma jsem chovala dva papoušky – Petrušu a Ajšu, moc mi chybí.“
Svoje zážitky spojené s válkou popisuje Svitlana Miščenko ve svém blogu v Hospodářských novinách a doufá, že se opět vrátí domů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
