Příběh Karlína: říční přístav i novorománská synagoga

10. březen 2017

Slyšeli jste už o zaniklém přístavu v Karlíně nebo o synagoze ve Vítkově ulici? Víte, kdy a jak vznikl monumentální chrám sv. Cyrila a Metoděje? Seriál Prahou křížem krážem vás zve na zajímavá místa Karlína. Povídali jsme si o nich hlavně s historikem Zdeňkem Míkou. Řeč byla také o Hudebním divadle nebo o Karlínském náměstí.

Název podle jména císařovy ženy

Dnes je známou čtvrti naší metropole. Ale dřív byl předměstím Prahy. „Karlín vznikl na území, které se od středověku nazývalo Špitálsko,“ přibližuje minulost Zdeněk Míka z Muzea hlavního města Prahy. To pojmenování se používalo až do začátku 19. století, kdy tu vznikla předměstská obec. Název „Karlín“ souvisí se jménem Karolíny Augusty, manželky císaře Františka I. Začal se používat na přelomu 20. a 30. let předminulého století, jak vysvětluje historik Zdeněk Míka.

K předměstí Prahy patřil také průmysl. Nejdřív kartounky, tedy textilní továrny, kde se potiskovaly látky. Na řadu přišly i další podniky. Zdeněk Míka připomíná, že tu vznikl také říční přístav nebo plynárna, která sloužila Praze. Karlín se na počátku minulého století stal městem a do Prahy se začlenil až zkraje dvacátých let.

Z Karlína až do Hamburku

Romantická atmosféra by na nás dýchla v Karlínském přístavu. Ten už ale dnes neexistuje. V 19. století byl vybudován mezi Rohanským ostrovem a karlínským břehem Vltavy. Tehdy odsud vyplouvaly obchodní lodě, které mířily do Hamburku. Podle Zdeňka Míky byl přístav dlouhý asi 600 metrů: „Šlo od samého začátku o nákladní přístav. Kotvily tam plachetní lodě. A po polovině 19. století byly stále víc nahrazovány motorovými remorkéry a vlečnými čluny.“ Příběh Karlínského přístavu se uzavřel ve dvacátých letech minulého století.

Karlínská synagoga, v současnosti modlitebna Církve československé husitské|foto: Jan Zítka

Dřív synagoga, dnes kostel

Víte, že v Karlíně najdete také synagogu? Stojí ve Vítkově ulici a stavěla se v novorománském slohu v 19. století. V současnosti objekt slouží jako kostel. Synagogu totiž v 50. letech koupila husitská církev. Právě husitský farář Jiří Vaníček nám prozrazuje, že židovská obec tu kdysi žila opravdu bohatým náboženským i společenským životem: „Největší konjunktury došla za první republiky. Rabínem byl Isidor Hirsch. Měl blízko k Masarykovi a byl to vzdělanec a překladatel.“ Na kostele dnes najdeme dvě pamětní desky. Jedna připomíná oběti holocaustu a druhá rabína Hirsche.

V současné době je objekt fary i kostela významným duchovním a komunitním centrem. Uvnitř mimo jiné najdete křížovou cestu – keramické reliéfy výtvarníka Františka Bílka.

Odvysílané díly seriálu o pražském Karlíně si můžete poslechnout v našem archivu.