Při natáčení si příběh odosobním, rozbrečím se až ve střižně, svěřuje se novinářka Lea Surovcová

20. listopad 2022

Její tvář dobře znají diváci České televize. Už dvacet let je jedním z pilířů zpravodajství. Novinářka, která neúnavně hledá palčivá témata, je kromě toho nadšenou divadelnicí a autorkou hry Mediální pakáž aneb Dreamjob. Jaké to je zpracovávat bolavé lidské příběhy a vyrovnávat se přitom s urážkami na sociálních sítích? Nejen o tom mluvila Lea Surovcová v pořadu Až na dřeň.

Ve zpravodajství sloužívá tři týdny v kuse, pak má jeden týden volný. „Cíleně se snažím opravdu odpočívat. Už nemám výčitky, když nic nedělám,“ říká.

Novinářka Lea Surovcová s moderátorkou Kateřinou Kubalovou

Na tématech, která jsou většinou hodně bolavá, pracuje Lea Surovcová mnohdy dlouhé týdny. „Já nad lidmi, se kterými točím, hodně přemýšlím. Nejsou to pro mě jen položky ve scénáři.“

Sama v sobě si ale musela ujasnit, jestli má informovat, nebo pomáhat. „Mou prací je především o problémech lidí informovat. Přímá pomoc je taková nadstavba. Nehledám příběhy smutných lidí, kterým pomáhám a pak o nich točím. Je to obráceně.“

Reportáže, které něco rozhýbou

Za dvacet let v médiích má za sebou Lea Surovcová obrovské množství reportáží. Některé z paměti nevymaže asi nikdy, třeba natáčení s nezletilým vrahem nebo tragickou nehodu na dálnici D1.

„My tam tehdy přijeli těsně poté a viděli lidská těla bez hlavy. Díky naší reportáži se ale rozšířil problematický připojovací pruh, takže to natáčení mělo smysl.“ Zásadní byla i reportáž o školních obědech, která řadu věcí rozhýbala a spousta dětí kvůli ní přestala hladovět.

Já jsem hodně emotivní a témata, která zpracovávám, se mě dotýkají.

„Při natáčení ale umím se přepínat. Na place si příběh odosobním, rozbrečím se až ve střižně.“

Rodiče vedli Leu Surovcovou ke sportu. „Tatínek byl naším trenérem. Každý den jsme byli na svahu a lyžování mně i sestře opravdu šlo. Zlomilo se to, až když jsem šla studovat,“ vzpomíná. „Během studií jsem se dostala k divadlu a můj život se začal ubírat úplně jiným směrem.“

Co na jevišti hledá a jaké jsou její sny? Jak se vyrovnává s komentáři a urážkami na sociálních sítích? A co by nikdy nechtěla točit? Poslechněte si celý rozhovor Až na dřeň.

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová