Při natáčení Řachandy to někdy vypadalo jako ve fabrice, říká producent Daniel Miňovský

20. únor 2016

Skladatel, textař, scénárista a producent Daniel Miňovský pracoval už na třech filmech. Prozradil, jak se dostal k natáčení pohádky, kteří herci to měli při natáčení Řachandy nejhorší a samozřejmě došlo i na pár historek z natáčení.

Daniel Miňovský si před tím, než napsal Řachandu, vyzkoušel práci už na dvou jiných filmech. Lovci a oběti vznikli na základě jeho hudebního alba, kde měly být skladby propojeny komiksovým příběhem. Prázdniny v Provence jsou filmem, který má ukázat, že žít se dá i jinak, tedy „po provensálsku“. Byl natočený celý ve Francii a premiéru bude mít letos v létě. Mimo jiné v něm hraje Jakub Prachař, který si musel nechat narůst vousy a obarvit vlasy.

Proč Řachanda?

Právě v těchto dnech vstupuje do kin pohádka Řachanda. Řachanda je staročeské slovo, které znamená melu, nebo zábavu, taškařici. „Je to komediální pohádka, takže její název vyjadřuje přesně to, co má divák očekávat,“ říká Daniel Miňovský. „Vypráví o dvou nezbednících, kteří se neživí vždycky úplně poctivě, a o princezně, která je rozmazlená. Vyrostl jsem na pohádkách, který byly milý a komediální. To se mi líbí,“ dodává.

Masky a kostýmy

Pohádka se točila pouze v exteriérech, a to na hradě Kost a na zámku Dětenice. „Pak už jsme hledali jenom pohádkový les, který jsme nakonec našli taky v té oblasti, u Nouzova.“

Logo

A jako v každém správném pohádkovém lese i v Černém lese straší a obývají ho nejrůznější tvorové. „V naší evropský mytologii je spousta zajímavých tvorů, dryády, gnómové, orkové, trollové, víly, hejkal, vodníci. Tak my jsme je chtěli do téhle pohádky dostat a ukázat je dětem.“ A tady přišel čas pro maskéry. „Když jsem obešel studia a zjistil jsem, kolik by stálo udělat všechny ty bytosti počítačově, tak jsme se nakonec rozhodli udělat masky,“ vypráví Daniel Miňovský.

Herci, kteří v maskách hráli, měli podle něj tu nejhorší práci: „Když natáčíte celý den od osmi ráno a ty postavy se líčí třeba i šest hodin předem, tak je to náročný pro ně a samozřejmě i pro ty maskéry. Maskéři v normálním filmu bývají tak dva, tři, my jsme jich měli osmnáct. Maskérna byla jak fabrika, kde je řada židlí a na nich sedí různí tvorové.“

A co Daniel Miňovský plánuje dál? "Připravujeme tři filmy. Dva z nich se budou natáčet ještě letos, další v příštím roce. Já totiž dlouho nevydržím nic nedělat."

autoři: Petr Zajíček , jku
Spustit audio