Přesný, rychlý a fungovat by mohl jako automat na kávu. Akademie věd vyvinula nový test na covid

Nová testovací metoda je příkladem toho, jak koronavirová pandemie může uspíšit vědeckou práci. Skupina z oddělení optických a biofyzikálních systémů díky policejní zakázce už dříve vyvinula metodu, která pomocí speciální polymerní vrstvy odhalí konkrétní vir v kapalném vzorku. A když se covid dostal do Evropy, zaměřili se právě na nový druh koronaviru, jak v dubnu s nadšením v hlase říkala vedoucí týmu Hana Lísalová.

„Už jsme na tom kus práce udělali. Ten nápad přišel, když se nám podařilo detekovat velice nízké koncentrace viru hepatitidy A a dalších patogenů, například bakterií E. coli nebo salmonely. V tu chvíli nás napadlo, že bychom mohli adaptovat takový senzor na koronavirus, který je aktuálně nejvíc potřeba,“ popisovala.

To se povedlo a ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd a Jihočeskou univerzitou vědci na podzim našli účinný polymer, na kterém se během několika málo minut zachytí koronavirus SARS-CoV-2. Podmínkou je, že musí jít o zkapalněný vzorek, který může být z nosohltanu anebo třeba ze slin. Pak přišla srovnávací studie se vzorky PCR, aby bylo jasné, jaká je přesnost biosenzoru. A ukázalo se, že stoprocentní.

„V podstatě všechny vzorky, které byly negativní z hlediska PCR, tak byly negativní z měření naším biosenzorem. Stejně tak to dopadlo pro ty pozitivní,“ vysvětluje Lísalová.

Jinými slovy, tým Fyzikálního ústavu Akademie věd vyvinul testovací metodu, která je rychlá a jednoduchá jako orientační antigenní testy, ale zároveň stejně přesná jako několikahodinová metoda PCR. Stačí jen pár minut a můžete téměř stoprocentně říct, jestli má člověk covid.

„Nicméně čeká nás ještě série vzorků z ústní dutiny, ze slin. Dosavadní výsledky byly z nosohltanu. Předběžné výsledky ovšem vypadají velice optimisticky pro náš biosenzor,“ říká Lísalová.

Bez personálu

Je téměř neuvěřitelné, že na jaře se zrodila pouhá myšlenka na novou metodu, a před Vánocemi už byla hotová dohoda s firmou Cardam, která testy převede do praxe.

Robotické testy na bázi biosenzoru by mohly vypadat jako automaty na kávu. „Půjde o biosenzor, který se umístí například u vchodů do průmyslových hal a dalších velkých podniků, kde se kumuluje větší množství lidí. Ovšem místo kelímku s kávou vložíte kelímek, do kterého si předtím vykloktáte ústní dutinu. Robotický systém vzorek nasaje, dopraví přímo k biočipu, kde se provede analýza, a během několika málo minut budeme znát odpověď.“

V tomto případě by nebyl nutný žádný zdravotnický personál. A to je podstatný rozdíl oproti kloktacím testům olomoucké Univerzity Palackého anebo LAMP testům Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jeden mikrolitr vzorků ze slin nebo nosohltanu se přidá do zkumavky se směsí enzymů a nukleotidů a po zahřátí na 65 stupňů se zjišťuje přítomnosti viru.

„Když vezmete tu lahvičku a posvítíte si na ni LED žárovkou, přes kterou dáte malý filtr, u nejsilnějších vzorků vidíte už po dvaceti minutách, že se buď rozsvítí, nebo nerozsvítí. Potom tam vzorek necháte dalších deset minut, posvítíte, podíváte se a opět: rozsvítí, nerozsvítí. To už budete mít ty méně citlivé vzorky. A takhle můžete pokračovat až přibližně do hodiny. Pokud se nerozsvítí nic, je z našeho pohledu ten vzorek negativní,“ přibližuje profesorka Zdenka Palková z Biocevu.

Přesné a rychlé testy na koronavirus vyvíjejí také další firmy. Je tedy naděje, že i díky nim bude letošní boj s covidem jednodušší.