Přesně před 65 lety osvobodili vojáci Rudé armády Osvětim

Vzpomínkových akcí se v Osvětimi kromě pamětníků, kteří vyvázli živí, zúčastní nejvyšší představitelé Polska: prezident Lech Kaczynski a premiér Donald Tusk, předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek. Pietního aktu se zúčastní i izraelský premiér Benjamin Netanjahu nebo náboženští představitelé židů i křesťanů.

Do Osvětimi ale například nepřijede ruský prezident Dmitrij Medvěděv, byť ho jeho polský protějšek Lech Kaczynsky pozval. Medvěděv se omluvil kvůli jinému programu, důvodem jeho nepřitomnosti ale mohou být rusko-polské spory o interpretaci válečné historie.

Při osvobození koncentračního tábora v Osvětimi v něm vojáci Rudé armády našli jen zhruba sedm a půl tisíce zubožených vězňů. Nacisti totiž ještě před příchodem Rusů nařídili evakuaci tábora a šedesát tisíc lidí se vydalo na takzvaný pochod smrti.

Osvětim, která je symbolem hrůz holocaustu, si vyžádala více než milion obětí. K vězňům osvětimského tábora patřilo také na 50 000 československých občanů. První židovské transporty dorazily do Osvětimi, konkrétně do rozsáhlého komplexu u vesnice Březinka, na jaře roku 1942. Zde nacisti rozhodovali, kdo bude využit k práci a kdo skončí v plynových komorách. A právě tady budou také na oběti vzpomínat kromě přeživších vězňů také zástupci evropských zemí a Izraele.

Aby se na hrůzy holocaustu nezapomnělo, vzniklo už dva roky po válce v prostoru koncentračního tábora muzeum. Jeho pracovníci se dodnes starají o desítky baráků v nichž vězni žili, ale také o jejich osobní věci. "Informace nebo předměty si můžou bývalí vězni prohlédnout tady na místě, ale vše zůstává u nás v muzeu," říká jeden z konzervátorů Miroslaw Maczastyk.

Polsko ale nemá na údržbu tábora peníze, dnešního výročí osvobození Osvětimi tak využije k další výzvě o finanční pomoc.