Přepis: K věci Štěpánky Duchkové - rozhovor se Zuzanou Strnadovou

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do pořadu K věci dnes přišla ředitelka Muzea hlavního města Prahy Zuzana Strnadová, dobrý den.

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Dobrý den.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní ředitelko, vy letos slavíte 135. výročí od založení muzea. Co bylo před těmi 135 lety důvodem k založení vaší instituce?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
My za datum založení považujeme 3. Říjen 1881, kdy městská rada schválila pravidla komitétu pro vznik muzea. Důvodem byla doba, protože 70. léta 19. století byla takovým obdobím vlasteneckého nadšení, obdobím, kdy byla snaha v různých městech, nejen v Praze uchovávat památky na historii a takovým důležitým signálem bylo i to, že byly velké tendence vyvážet tyto památky do zahraničí. Takže lidé, kteří se jaksi spojili k tomu, aby iniciovali vznik Muzea hlavního města Prahy na toto poukazovali. Patřili k nim zejména Štěpán Berger, Karel Zeithammer a také pozdější první ředitel muzea Břetislav Jelínek.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co se odváželo, paní ředitelko, a kam?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Odvážely se v podstatě cenné umělecké památky i, odváželo se to prostě za hranice tehdejšího tedy Rakouska-Uherska. Obchodovalo se s tím.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená tedy obrazy do celého světa se vyvážely.

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Přesně tak, a podle tehdejších možností.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A to se nesmělo, bylo to zakázané, nebo to bylo oficiální?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Zakázané to nebylo úplně, ale šlo o to, že ti lidé chtěli uchovat památky na historii této země, v případě pražského muzea zejména na historii Prahy. Takže proto iniciovali tuto myšlenku i v rámci tehdy královského hlavního města Prahy a jeho rady obecných starších, takže ta myšlenka našla vlastně odezvu a v podstatě se řešilo, kde by to muzeum mělo být umístěno. Protože ještě před založením muzea bylo pro sbírky muzea již zakoupeno několik cenných předmětů. Je to soubor Mánesových kreseb, které v naší evidenci mají skutečně to číslo jedna až tuším 30 a tehdy vymýšleli různá místa. Připadali jim zajímavé myšlenky, jakože by to mohlo být v Prašné bráně, Letohrádku Amerika, pak také ve Staroměstské mostecké věži a nakonec tedy to skončilo u toho, že se objevila možnost využít bývalý kavárenský pavilon, který byl postaven na místě zbouraných hradeb pražských na místě dnešní Florence. Tento pavilon měl pronajatý kavárník, nechodili mu tam lidi, kavárník zkrachoval a tak tam Praha umístila svoje muzeum. To vlastně byla první budova muzea, kde byly první expozice otevřeny v roce 1883.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A pak jste museli ustoupit magistrále, je to tak a to místo, ke jste teď, v čem je výhodné a v čem je nevýhodné?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Za výhodu považuji dobré dopravní spojení, protože jsme na dvou trasách metra, u autobusového nádraží, u vlakového nádraží. Za nevýhodu považuji samozřejmě severojižní magistrálu a ne příliš pěkné prostředí, které okolo muzea je. Pevně věřím, že v souvislosti s revitalizací té oblasti kolem Masarykova nádraží se může tohle hodně zlepšit.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vám se podařilo nashromáždit už více než milion exponátů. Jeden z těch nejatraktivnějších je bezesporu Langweailův model Prahy. Vzpomenete si ale teď na něco vzácného, zvláštního, co je skryto zrakům návštěvníků někde v depozitáři?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
V depozitáři je skryto mnoho úžasných věcí. My máme přes milion sbírkových předmětů a z toho dvě třetiny tvoří archeologické sbírky. A v těch archeologických sbírkách jsou neskutečné poklady, ale my na ně máme jen jeden sál v té hlavní budově, takže děláme výstavy krátkodobé, třeba nedávno byla výstava hroby barbarů, kde skutečně byly vystaveny velké poklady. Dalším pokladem je třeba cechovní sbírka, sbírka pražských Cechů, kterou jsme dlouho měli také uzavřenou v depozitáři, ale od roku 2014 ji máme vystavenou ve stálé expozici v zámeckém areálu Ctěnice, který také spadá pod naši správu.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším dnešním hostem je ředitelka muzea hlavního města Prahy Zuzana Strnadová. Vy už jste teď zmínila, že máte v gesci hodně objektů, pražské věže, Podskalskou, celnici, důl zlatého prstenu. Ten zámek Ctěnice, ale také takzvaný architektonický trojúhelník Müllerovu vilu, Rottmayerovu vilu a Norbertov a právě v tom Norbertově se teď chystá otevření badatelského centra. Co tam budete bádat?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Studijně dokumentační centrum moderní architektury máme vlastně už od roku 2000 v Müllerov vile. Zaměřovalo se zejména na vlastní vilu a na dílo Adolfa Lose, které bylo i předmětem rozsáhlého výzkumu.Získali jsme nedávno Rottmayerovu vilu, takže se zaměřujeme i na výzkum díla Otto Rottomayera a jeho spolupracovníků. Mimo jiné Josefa Plečnika a dalších a tedy Rottmayerovy vily, a protože už skutečně dokumentů máme hodně i sbírkových předmětů máme hodně, tak jsme se rozhodli, že to musíme řešit nějakým novým prostorem a ten jsme získali právě na Norbertově k té od 25. října pro veřejnost bude otevřeno badatelské centrum, takže návštěvníci, kteří o to mají zájem, se mohou seznámit se všemi dokumenty, které se vážou právě k těmto dvěma vilám, k jejich autorům, a i ke spolupracujícím lidem nebo těm, kteří třeba chodili do Rottmayerovy vily, protože ta byla skutečně centrem společenského života jak před druhou světovou válkou, tak i po druhé světové válce třeba v 50. a 60. letech. Kromě toho tam bude i malý výstavní prostor. My zahajujeme provoz centra výstavou fotografií Jana Rottmayera, což byl syn Otto Rotmayera a úžasný člověk, protože právě díky jemu a jeho žena se Rottmayerova vila zachovala v autentickém stavu v podstatě dodnes.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším hostem je ředitelka Muzea hlavního města Prahy Zuzana Strnadová. Už myslím od loňska rekonstruujete pozoruhodnou historickou památku a to je Novomlýnská vodárenská věž, která roky chátrala a kolem těch oprav byly nějaké průtahy. Vím, že jste tam měnili dodavatelskou firmu. Tak jak to teď vypadá. Už se tam něco děje?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Už se opět děje, už máme vybranou novou dodavatelskou firmu. Ona ta situace tam je trošku složitější v tom, že my ji opravujeme z takzvaných norských fondů. Získali jsme významnou dotaci 30 milionů korun z norských fondů. Takže jsou tam určitá pravidla, která jsou poměrně přísná a samozřejmě platí i pravidla zákona o veřejných zakázkách a my v té první fázi, když se zkoumala věž horolezecky, v jakém je stavu, tak byla ta oprava, respektive památková obnova nastavena tak, že více než polovina těch obrovských kvádrů kamenných se bude měnit. Když se ale pak postavilo lešení a dokončil se průzkum, tak se zjistilo, že není nutné tolik kvádrů měnit, že tedy i z hlediska autenticity a zachování té památky je lepší,že se jich tolik měnit nebude, ale smlouva s původním dodavatelem byla nastavena na tu výměnu, takže jsme to museli celé prostě uzavřít, vyhlásit novou soutěž a teď už opět běží oprava, památková obnova této památky a zároveň se intenzivně připravuje i expozice.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ještě dlouho ta oprava bude trvat?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Máme jasný termín daný práv termínem norských fondů. Musíme dokončit opravu do 30. dubna 2017.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona to bude nová atrakce pro Pražany. Otevře se tam úplně nový pohled na Prahu, ale zároveň tam bude nesmírně zajímavá expozice a ta se týká požáru. Proč zrovna jste zvolili požáry?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Docela dlouho jsme o tom uvažovali, protože už předchozí správce, pražská informační služba hodně přemýšlela o tom, jakou expozici tam dát nebo k čemu vůbec tu věž využít. Mezitím než jsme získali věž my, tak také v její těsné blízkosti začal mít svoji základnu nově založený sbor dobrovolných hasičů Prahy 1, kteří tam rozvíjejí svoji činnost a koneckonců tím, že je to vodárenská věž, tak voda samozřejmě s hašením požáru úzce souvisí. A toto téma není vlastně nikde v Praze zpracováno, tak jsme toto téma volili a máme tedy partnera českého projektu, to jsou ti naši hasiči, kteří se budou podílet i na programech hlavně pro děti a pro školy, takových praktických hasičských a máme i norského partnera, kterým je muzeum v Bergenu, kde shodou okolností, jak někdy ty kruhy se tak spojují, v současné době mají nejenom velkou výstavu o historii požáru v Bergenu, ale také intenzivně připravují otevření stálé expozice o hasičích a požárech v Bergenu.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak si to mám představit, jak to bude vypadat. Předpokládám, že tam nebudou fotky jen toho, jak hoří Národní divadlo. Budou tam nějaké hasičské předměty, budeme si tam moci i my návštěvníci něco uhasit?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Uhasit virtuálně. Ona ta expozice bude hodně multimediální, což je dáno tím, že prostory jsou specifické. V podstatě pro tu expozici jsou vymezeny takové ne příliš velké pokojíčky v jednotlivých podlažích a v celém tom prostoru je klima problematické a je to i otázka bezpečnosti, předmětů, takže originálních předmětů tam bude minimum. Ale bude to hodně založeno na multimédiích, jejichž základem budou ty originální předměty, takže vy zažijete požár.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že přes počítač si budu moci hasit?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Jako všemi smysly zažijete požár třeba. A pak s těmi hasiči si můžete prakticky vyzkoušet i některé skutečné zásahy a předměty, ale ono je to tak, že by to se sbírkovými předměty ani nešlo, protože ty mají určitou ochranu a není možné s nimi jaksi prakticky zacházet pro nějaké dílny a podobně.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prosím, řekněte na závěr, krátce, na co byste nás ještě letos pozvala k vám do muzea?

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Závěr roku bude ve znamení opět Karla IV., který letos má to výročí sedmisté narození a v rámci pražských oslav jako takovou tečku těchto oslav, otevřeme 12. prosince v Domě U Zlatého prstenu výstavu, která je vlastně první částí stálé expozice, která bude v tom domě umístěna. A téma je Praha Karla IV. a velkolepé staveniště Evropy. Čili chceme tady zdůraznit hlavně to, co tady tento velký panovník zanechal Praze. Úžasné stavby, urbanismus, který do dneška je velmi obdivovaný a v dalších letech potom chceme toto téma ještě dále rozvíjet.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní ředitelko, děkuji, že jste přišla do vysílání, na shledanou.

Zuzana STRNADOVÁ, ředitelka Muzea hlavního města Prahy
--------------------
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.