Přepis: K věci Štěpánky Duchkové - Petr Hlaváček, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy

Hostem byl v pátek 1. dubna Petr Hlaváček, ředitel Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Do pořadu K věci dnes přišel ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Petr Hlaváček, dobrý den, pane řediteli.

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Dobrý den.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Malostranské náměstí čeká velká proměna. Do prázdnin by měl zmizet parkoviště. On to bude první krok obnovy celého prostoru. Co potom, až zmizí parkoviště, co bude obnášet ta revitalizace náměstí, jak se to náměstí změní?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
To je vlastně docela zajímavá věc, protože to je vlastně součást takového tlaku na veřejný prostor. Myslím, že společnost, vlastně je to jakoby téma, vlastně znovuobsazení veřejného prostoru lidma. A na tohle byla soutěž, která byla vyhodnocena a vyhrál Ateliér Hájek, což jsou architekti z Hradce Králové a teď vlastně je u nich objednané dopracování té studie, kde by se měly doověřit jednotlivé věci.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co třeba bude, pane řediteli, přímo na tom místě, kde teď stojí ty auta?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Na to předtím proběhla taková jako participační setkání, které jakoby hledalo, co by tam vlastně ti obyvatelé chtěli a je to kombinace vlastně hledání nějaké plochy, kde by mohli být různé aktivity, pomalu až po cirkus, třeba trhy nebo prostě různý jakoby aktivity a vlastně je takový trend najít tam nějaký místo nějakýho spočinutí. Nějaký místo, kde si třeba někdo může sednout, třeba pod stromem.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Třeba lavičky, stromy.

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
To je určitě hledání vlastně toho měřítka a těch proporcí. Mezí tím to úplně zaplnit různými věcmi jako jsou třeba lavičky nebo stromy a vlastně to, co uměl ten historický prostor, že měl vlastně to místo, kde se mohly udělat různý aktivity. Takový je klasický trh, což je věc, která třeba dneska není úplně nutná, aby všude byly jen trhy a mohly by tam být různý kulturní záležitosti, věci, že se tam prostě odehraje i věc ad hoc, že se domluví obyvatelé něco tam uspořádají. Čili ta míra toho volného prostoru klasická nebo vlastně charakteristická pro ty historický prostory, a vlastně nějaký jakoby stabilní aktivity typu lavička, strom.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem zrovna minulý týden na Malostranském náměstí byla a dívala jsem se na to parkoviště. A ono je udělané z takových kostek. Tak jsem si říkala, když tam ty auta nebudou, jak to tam bude vypadat. Ono to bude pořád takové kostkové parkoviště. Bude se nějak měnit i ten povrch?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Ten povrch se právě, to je právě důvod, proč vlastně nestačí jenom vymístit, proč jen nestačí vymístit to parkoviště, což někde by třeba stačilo, protože jsou náměstí, kde prostě jen zkrátka na tom historickém náměstí stojí auta. A tady je to vlastně upravený jako přímo pro to parkoviště. Čili tam je potřeba udělat úpravy. To má dohledat to pokračování tý studie, který navazuje na ten vítězný návrh.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na náměstí stála před sto lety socha maršála Radeckého. Ono to tehdy byla dominanta Malé Strany. Je reálné, že se socha tohoto českého šlechtice, slavného rakouského vojevůdce na Malostranské náměstí vrátí?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Já myslím, že kolem toho je úplně super skvělá debata, která jako mírně jiskří a je to hrozně hezký. Mezi tím, jestli tu můžeme mít sochu habsburského pohůnka, anebo jestli to vnímáme jako umělecký dílo. A máto tři takový faktory. První, že jsem se o sobě trošku domníval, že ten díl toho Cimrmana už nás přenesl přes tu historii a že ho vnímáme v rámci toho českého nebe jako součást naší historie a že je vlastně i tento člověk má právo být v tom veřejném prostoru vystaven. Druhý faktor, že ta socha existuje, a má podle teoretiků vysoké umělecké hodnoty.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona je v lapidáriu.

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Ona je v lapidáriu, není ten podstavec, ten je rozbitý, ten není, ale vlastně ta socha existuje a mluvil jsem například s panem doktorem Šváchou, což je významný kunsthistorik, pracující v Akademii věd a ten přímo cituje, že to má významné uměleckohistorické kvality. Tak to je další faktor a třetí je, že ta socha a to je také v tom Cimrmanovi, stála v místě, kde dneska je ta tramvajová trať.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsem se právě chtěla zeptat.

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Čili je verze to mírně posunout.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tu sochu, ne tramvaj.

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Tu sochu, ne tramvaj, nebo i tramvaje, ale to se může vyhledat, protože je to dost komplikovaný. Čili pravděpodobně posunout tu sochu a to naráží na tu věc, to zase kolega Biegel, další znalec architektury a estetických věcí, vlastně upozorňuje na to, že ta socha byla velmi sofistikovaně komponovaná. Že ona tam nebyla jenom takzvaně prsknutá, ale že byla velmi umně vlastně umístěna zvláště z pohledu z Mostecké ulice, že tam s Mikulášem tvořila takovou jakoby významnou kompozici. Takže to je potřeba prošetřit. Já jsem spíš na straně vyrovnání se s historií a líbí se mi ten příběh těch cimrmanologů o tom, že to je součást vlastně tý český historie. Jako vlastně ty všechny osobní věci, takže jsem spíš na straně tu sochu tam umístit a uvidíme, jak to dopadne.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
V posledních letech bylo pro Prahu typické, že se rozšiřovala hlavně do stran. Lidé se stěhovali a asi myslím, že stále stěhují ještě na kraj Prahy, za její hranice. Architekti tvrdí, že je to chyba, že by se mělo stavět naopak přímo v centru té Prahy. Nemyslím jako na Václavské náměstí, ale v centru takzvaných brownfieldech, tedy nevyužívaných plochách zaniklých průmyslových provozů. Už se to podařilo třeba v Karlíně, podařilo se to v Holešovicích. Na kterých místech je z vašeho pohledu další potenciál, kde jsou ta nevyužitá místa, kde by se dalo na brownfieldech stavět?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Já jenom než odpovím konkrétně, tak myslím, že je potřeba k tomu říct trošku jakoby teorie. Po té sametové revoluci došlo k něčemu, čemu se odborně říká zadržená dezurbanizace. Že ten proces v západoevropských městech probíhal od 50. let, kdy společnost postupně bohatla, tak se lidi vlastně stěhovali za město. A tomu procesu se nedá úplně zabránit, souvisí s takovým snem - můj dům, můj hrad, prostě a s rodinným životem, jenom není asi rozumné ho nějak významným způsobem podporovat, protože je neekonomický a neekologický. Prodlužuje infrastrukturu, nutí město dělat veřejnou dopravu i do míst, kde by normálně třeba autobus nezajížděl. Čili je rozumné podporovat výstavbu ve městě. A není rozumné podporovat výstavbu třeba tady v Karlíně, což je stabilizovaná lokalita nebo tam kde není vyloženě místo, není rozumné zvyšovat patra třeba této budovy, krásné budovy, prostě v Karlíně. Ale je rozumné stavět v těch místech, které jsou prázdné a které v té mentální mapě těch obyvatel vlastně jakoby téměř neexistovaly. A konkrétně se jedná třeba o Bubny, nebo o Smíchov anebo třeba Bohdalec. Ten Bohdalec je takový nejmíň známý, ale je to třeba místo, kde dráhy chystají už dneska vlastně dvě nové zastávky vlaku, čili je to místo, které má vlastně významným způsobem veřejnou dopravu, když vlak vnímáme jako další druh metra, jako další druh S-bahnu a je to poměrně blízko centra, stejně tak prostě Bubny.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale ten současný územní systém umožňoval stavět v těch polích za městem, ale znemožňoval stavět v tom vnitřním městě. To se tedy teď nějak změní?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
On to úplně neznemožňoval nebo většinu těch ploch prostě označil stavební uzávěrou celkem rozumně, protože čekal na to, až se na to vytvoří nějaké koncepce,které budou v souladu se všemi politikami a vznikne tam něco rozumnýho. Jenom se nedařilo ty koncepce zpracovat.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A teď tedy, jak třeba vypadá ten metropolitní plán aktuální?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Metropolitní plán právě počítá s tím, že směřuje ty aktivity investorů vlastně do těchhle těch území. Podporuje vlastně druhou vrstvu územního plánování, podrobnější plán, který bude v měřítku 1:5000, aby vlastně bylo zřejmé, jak to území bude vypadat, co tam vznikne, aby došlo k sejmutí té obavy, že tam vzniknou nějaký neuvěřitelný věci, parciální rozhodnutí a množství jako špatných rozhodnutí a i předtím, než vlastně ten metropolitní plán, který se bude dlouhodobě projednávat, to bude několik let, kdy se k tomu budou moc dávat připomínky po zveřejnění, který očekáváme někdy na konci léta, tak vlastně bude cirka tři, čtyři roky vlastně možnost tu věc připomínkovat a stále zpracovávat. Tak třeba konkrétně v Bubnech už se pravděpodobně začne nějaká podrobnější dokumentace zpracovávat v poměrně blízké budoucnosti. Čili to otevření těchto území, které dneska slouží vlastně skladům a různým vlastně nesprávným funkcím, to by mělo skončit.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Těsně se Staroměstskou radnicí sousedí blok radničních domů, který už roky zeje prázdnotou a do těchto prostor by se měl vrátit život a měl by tam sídlit kreativní klastr. Pane řediteli, co si pod tím pojmem kreativní klastr máme představit?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Ono to zní hrozně, trošku jako klystýr.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, já jsem to nechtěla říct nahlas, ale máte pravdu.

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Je to nějaký soustředění nějakých jiných činností, tam jsou prázdné budovy, dlouhodobě prázdné v majetku města. Došlo k dohodě s magistrátem a přímo je to vlastně jakoby organizovaný společně s magistrátem. K tomu, že by ty budovy měly mít nějakou funkci blízkou umění výtvarným aktivitám.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to, že by se tam třeba do těch domů nahromadily nějaké umělecké společnosti, které by měly malý nájem protože jak už říkám, je to těsně se Staroměstskou radnicí, nebo by neměly žádný nájem?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
V zásadě je to podpora aktivit zespoda, která je směřovaná vlastně doprostřed toho turistickýho centra. Myslím, že to souvisí také vlastně s aktivitou, jak jsem přilákat chytřejší turisty, lidi, kteří mají třeba zájem o umění, co je běžný, že jedete do Vídně na výstavu nebo na nějakou zajímavou věc nebo do Amsterodamu, je spousta Čechů takhle vlastně cestuje za nějakými aktivitami. Takže je to kombinace, koordinace vlastně aktivity zespoda, věcí, které lidi dělají a vlastně nemají třeba prostory a mají možnost vlastně umístit tu aktivitu doprostřed toho hlavního města.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A podle původního projektu měli v tom komplexu domů vzniknout byty. Proč se od toho upustilo?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Takhle, to já si myslím, že ten kreativní klastr není úplně v zásadě proti týhle myšlence, protože to je druhá důležitá věc, že se má bydlet v centru.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
To znamená, že by tam byly jako umělecký firmy nebo společnosti, tak i bydlení?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Já se domnívám, že dojde v čase k nějaký kombinaci, protože na ten záměr je potřeba změnit územní plán a až ten územní plán bude změněn, tak se to bude moci znovu přehodnotit. Oba ty záměry jsou vlastně velmi chvályhodný, jak bydlení v centru, tak i umění v centru a asi najít jakoby nějakou rozumnou proporci.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ještě řekněte, proč ty domy na takovémto místě úžasném, proč už tolik let chátrají, proč se tam takovou dobu nic neděje?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Já úplně neumím odpovědět. Mrzí mě to.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale také jako selský rozum říká, je to divné?

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
No, asi to není úplně v pořádku, ale určitě to bude lepší teďka. My máme cirka do konce roku vlastně zpracovat tu koncepci, dáváme dohromady všechny zájemce. Lidi se hlásí, je to na webových stránkách Institutu plánování a rozvoje, je možný se tam přihlásit, setkat se s lidma, který to organizují a vznikne vlastně koncept toho, jak to má probíhat.

Štěpánka DUCHKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane řediteli, děkuji, že jste přišel do pořadu K věci. Na shledanou.

Petr HLAVÁČEK, ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy
--------------------
Také děkuji, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio