Přední Kopanina a její nej

Přední Kopanina je jednou z nejmenších pražských městských částí. Leží na severozápadním okraji Prahy. Nejvýznamnější historickou stavbou obce je románská rotunda svaté Maří Magdaleny, která byla postavena v průběhu 1. poloviny 12. století. Ze zlaté opuky, těžené po staletí v místních lomech. Z románského kvádříkového zdiva se ale do dnešních dnů mnoho nedochovalo.

Původně to byl farní kostel. Po příchodu jezuitů do Čech patřil kostel tomuto řádu. A náležel mu až do roku 1779, kdy byl řád zrušen. Už několik let před tím nebyla rotunda využívaná a zchátrala tak, že se zřítila její klenba. Kostel měl být zbourán, ale v letech 1852 až 58 se přistoupilo k jeho rozsáhlé rekonstrukci. Tehdy získal podobu, kterou má dodnes. Na opravu významnou měrou přispěl penzionovaný rakouský císař a český král Ferdinand V. Dobrotivý. Letos mu byla na zdi před rotundou odhalena pamětní deska.

Pamětní deska Ferdinandu V. Dobrotivému byla odhalena v letošním roce

Stávající interiér kostela je novogotický. „Na hlavním oltáři v apsidě můžete vidět pseudogotický obraz Klanění tří králů, který je kopií původního deskového obrazu,“ ukazuje tajemník městské části Praha – Přední Kopanina, Petr Vokáč. „A také obrazy svaté Ludmily a svatého Václava od Josefa Vojtěcha Hellicha z roku 1861. Na severní stěně válcové lodi se nachází oltářní reliéf s motivem Ukřižování Ježíše Krista z přelomu 16. a 17. století, na západní stěně obraz svaté Maří Magdaleny od Viléma Kandlera z 2. poloviny 19. století.“

Co je to MARX?

Rotunda si dodnes zachovala svoji dispozici: centrální loď je válcová, kruhového půdorysu. Na východní straně je připojena nízká apsida, na straně západní vysoká věž čtvercového půdorysu. Ze staršího inventáře se do dnešních dní dochovala unikátní raně gotická pískovcová křtitelnice, na přední straně zdobená řadou trojlístkových arkád s patrnými písmeny „M A R X“, což znamená Maria - Kristus. Stojí vlevo od vchodu.

V nedaleké kapli svaté Ludmily a Marty, vystavěné při obvodové zdi jezuitského dvora asi v roce 1712, si lze prohlédnout nejmenší vlastivědné muzeum v republice. A pak třeba první hospodský orloj v restauraci U housliček. Vznikl pro pobavení hostů, každou celou hodinu přichází jeho šest figurek popřát přítomným klid, pohodu a dobrou náladu. Obě rarity se před dvěma lety zapsaly do České knihy rekordů a kuriozit.

Původní pískovcovou sochu svatého Václava donesl na křižovatku zdejších cest v roce 1820 místní silák pan Paul na vlastních zádech. Umístění nebylo náhodné, stávala tu Boží muka. Ta i další podlehly zubu času. Poslední sochu vytvořil v roce 2008 sochař Zdeněk Vahala a v tomtéž roce byla odhalena a vysvěcena. Plastika je vyrobena z umělého kamene se strukturou pískovce.

Rotunda svaté Máří Magdaleny v Přední Kopanině

Před kaplí svaté Ludmily a Marty se nachází drobná dřevěná zvonička, jejíž historii zaznamenal první kronikář Přední Kopaniny Oldřich Volf. Když mu v roce 1934 zemřela matka, která byla víry českobratrské, nebylo dovoleno tuchoměřickou farností zvonit na umíráček. Občané to odsoudili a společnými silami postavili zvoničku, která nese jméno Mistra Jana Husa. Poprvé bylo zvoněno právě Marii Volfové. V duchu přesvědčení, že bez rozdílu náboženství mají lidé žít v míru.

Na severním okraji obce v rozsáhlém lesním komplexu stojí na křižovatce cest pomníček svaté Juliány. Váže se k němu několik legend. Ta nejznámější vypráví, že na tomto místě zabil rytíř Sukorád ze sousední Okoře svou dceru Juliánu i jejího neurozeného a chudého milence Vnislava, který ji pomohl při útěku z vězení. Pověst je převyprávěním populární kramářské písně „Vnislav a Juliána“ z 19. století. Původní dřevěná socha byla vztyčena roku 1679 tuchoměřickým správcem Jiřím Vysokým. Později byla nahrazena sochou kamennou. Tu zničila vichřice a dnes tu stojí jen pískovcový podstavec s dřevěným křížem.

Přední Kopaninu jako zdroj stavebního kamene proslavilo už románské období. Velké množství staveb 12. a 13. století v Praze bylo postaveno z kamene těženého právě ve zdejším lomu, který proslul produkcí žádané dekorativní zlaté opuky, později často využívané při opravách památkových objektů. Lomy na západním okraji obce byly původně dva, po roce 1948 se spojily do jednoho. Lokalita je dnes unikátní přírodní památkou.

Památným stromem Přední Kopaniny je Lípa svobody na Hokešově náměstí (původně dvůr jezuitské rezidence). Byla vysazena u příležitosti prvního výročí založení samostatné republiky, brzy oslaví sté narozeniny. Od roku 1974 je Přední Kopanina součástí hlavního města. Poslechněte si všechny odvysílané díly v našem archivu.

Hospodský orloj je zapsán v České knize rekordů a kuriozit
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.