Pomozte pražským nemocnicím. Shání krevní plazmu od lidí vyléčených z covidu, chybí jim pro nemocné

Krevní plazma může podle Petra Turka, primáře Transfuzního oddělení v Thomayerově nemocnici v Praze, zachránit nemocným zdraví. „V současné době jen s obtížemi zajišťujeme potřeby nemocných hospitalizovaných v Thomayerově nemocnici a IKEM,“ přiblížil.

V mrazicích boxech má podle něj nemocnice zásoby několika desítek jednotek plazmy, potřeba by jich však byly stovky.

Rekonvalescentní plazmu, tedy tu léčebnou s vytvořenými protilátkami, v Thomayerově nemocnici od dubna do poloviny října odebrali asi 75 dárcům a vydali ji k léčbě 48 pacientů, kteří byli hospitalizováni buď na plicní klinice, nebo na klinice ARO.

Nedostatečné množství dárců je problémem i ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) v Praze a v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) V Praze. Ta je podle primáře tamního oddělení hematologie a krevní transfuze Miloše Bohoňka v současnosti největším výrobcem léčebné plazmy v Česku.

Zatím ji dodala do 15 zdravotnických zařízení po celé republice a léčily se jí dvě třetiny pacientů, jimž byla v Česku podaná. Takových lidí jsou v tuzemsku zatím asi dvě stovky, doplnil primář.

Darování jen do 14 dní po uzdravení

Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN odebírá a zpracovává plazmu od dobrovolných dárců, kteří prodělali infekci SARS-CoV-2 a jsou prokazatelně vyléčení, od dubna.

Při jednom odběru se podle dřívějšího vyjádření mluvčí ÚVN Jitky Zinke získá 660 mililitrů plazmy, což představuje tři jednotky. Pacientovi s onemocněním covid-19 se podávají dvě jednotky.

Odebraná léčebná plazma se konzervuje zamrazením na nízkou teplotu. Díky tomu je možné ji transportovat nebo použít podle dřívějšího vyjádření primáře z ÚVN až tři roky po odběru.

Krevní plazmu mohou lidé vyléčení z covidu-19 darovat jen po omezenou dobu – podle primáře Turka 14 dní po uzdravení. „Časem ony protilátky vymizí. Musíme tedy rekrutovat nové a nové dárce,“ doplnil primář Bohoněk.

Vhodným dárcem je ten, kdo prodělal onemocnění covid-19 s klinickými příznaky, jako jsou zvýšená teplota, bolesti hlavy, suchý kašel a dušnost. „Pro nás je důležité, aby dárce rekonvalescentní plazmy měl vytvořenou dostatečně vysokou hodnotu protilátek. A podle zkušeností víme, že pokud někdo měl klinické příznaky, tak ta protilátková odezva je vyšší,“ řekl.

Dárce rovněž musí splňovat běžné podmínky darování krve. Mezi ně patří věk od 18 do 60 let, dobrý zdravotní stav a žádná závažná anamnéza.

Plazma se odebírá metodou plazmaferézy, přičemž buněčné složky krve jsou převedeny zpět do krevního oběhu dárce. K odběru se užívají speciální přístroje, tzv. separátory. Jeden odběr trvá asi 45 minut, při čemž se odeberou tři jednotky plazmy.

Nyní se výrobou léčebné plazmy zabývá v Česku asi 12 transfuzních zařízení. Odběry plazmy od pacientů, kteří covid-19 prodělali, provádí například také ve Fakultní nemocnici Olomouc nebo v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.