Pokutování za porušování krizových opatření je zdlouhavé a složité. Přestupky navíc nejsou evidované

11. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Policisté (ilustrační foto)

Roušky, zákaz vycházení, zákaz shlukování, zavřené obchody nebo restaurace. Krizová opatření v Česku v různé míře fungují skoro rok. Jen od podzimu řešili policisté a strážníci v Praze přes 40 tisíc případů, kdy lidé pravidla nedodrželi. Porušení pravidel je ovšem těžké postihnout natolik, aby to dotyční příště už nedělali.

Nařízení mít pusu a nos zakryté rouškou pražští strážníci hlídají nejčastěji. A velmi často bývá také porušované. Hlídka se pak dotyčnému snaží nejdřív domluvit. Když odmítne poslechnout, můžou strážníci na místě udělit pokutu. Ovšem za komplikovaných podmínek. „Přestupce musí souhlasit s přestupkem, musí souhlasit s právní kvalifikací, také s uložením pokuty, s její výší a vydáním příkazového bloku. V okamžiku, kdy nesouhlasí, tak ta pokuta nemůže být uložena. Nezbývá nic jiného, než danou věc ohlásit správnímu orgánu,“ říká ředitel Městské policie hlavního města Prahy Eduard Šuster. A to je v Praze hygienická stanice nebo magistrátní odbor bezpečnosti. Záleží, čím konkrétně se lidi proviní.

Jenže řízení se můžou táhnout i měsíce. Navíc ani pro úředníky není snadné je vyhodnotit. „Téměř každé oznámení se rozdrobuje do několika dalších spisů. Dokonce i některá porušení jsou v kompetenci jiných orgánů,“ popisuje mluvčí Prahy Vít Hofman.

Firem se sankce netýkají

Jak navíc upozorňuje ředitel pražských strážníků, přestupky proti vládním nařízením nejsou ještě ani oficiálně evidované. „Registr přestupků neobsahuje kategorii, která by odpovídala kategorii mimořádných nebo krizových opatření. Takže strážník většinou nemá šanci zjistit, jestli ten dotyčný dané opatření už porušil.“ To znamená, že nemůže například uložit přísnější trest, což je praxe u běžných přestupků.

Proč tedy v registru není nová, odpovídající kategorie zavedená, vysvětluje mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. „Současná právní úprava sankcí za nedodržování krizových opatření skutečně obsahuje některé dílčí nedostatky. Na jejich řešení pracujeme, a protože to vyžaduje změnu zákona, chceme to řešit v rámci komplexní novely zákona.“

Pokuty za porušení krizových nařízení můžou dostat jen fyzické osoby. Firem nebo živnostníků se sankce netýkají. Navrhovala to změnit novela krizového zákona ministerstva vnitra. Senát ji ale ve čtvrtek zamítl, protože navrhovaná třímilionová horní hranice pokuty je prý neúměrně přísná.

autoři: Kristýna Nevanová , jp
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.