Panská zahrada v Dubči nabízí rozmanitá zákoutí
Na okraji hraničního hvozdu, který odděloval přemyslovskou pražskou kotlinu od slavníkovského Kouřimska, při brodu přes Říčanský potok, vznikla prastará osada Dubeč. Název jí dal zřejmě převážně dubový les, který se tam rozkládal.
Nejvýznamnější památkou Dubče jsou pozůstatky tvrze z 15. století. Podle archeologického průzkumu to bývalo obdélníkové obydlí, dlouhé přibližně 15 a široké asi 25 metrů. Od severu se do něj vcházelo po padacím mostě přes vodní příkop, široký asi 6 metrů, který tvrziště chránil.
V červnu roku 1608 se na tvrzi odehrála jednání mezi poselstvy císaře Rudolfa II. a arciknížete Matyáše, která však nebyla úspěšná. Vojsko Matyáše pak způsobilo na dubečském panství značné škody. Od roku 1623 tvrz pustla a dochovaly se pouze její zbytky. V jejich sousedství objevíte barokní sýpku – špýchar, zrekonstruovanou a památkově chráněné budovu. Kvádr z dubečské tvrze byl vsazen do základů Národního divadla. Součástí Prahy se Dubeč stala v roce 1974.
Okolo špýcharu dojdete do dubečského parku. Leží v ochranném pásmu přírodního parku Říčanka, jednoho z nejstarších přírodních parků na území hlavního města. V dřívějších dobách se zde rozkládala zahrada správce dvora, takzvaná panská zahrada. V parku rostou lípy, platany a javory, protéká jím Říčanský potok a najdete tu celou řadu architektonických a přírodních prvků: meditační loučku s kameny a vodotečí, labyrint z habrů, vyhlídku, svah pod ní je osázený vinnou révou (červenou odrůdou Marlen a bílou Madlen), je tu dětské hřiště, přírodní amfiteátr, okrasné jezírko, bosá stezka. „Soutěž ve zpěvu“ tu pořádá mnoho druhů ptáků. Park byl budován od roku 2009 a otevřen o dva roky později. Říká se mu Panská zahrada.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
