PANNA II

19. září 2002

Včera jsem tu načal téma jazykového zákulisí pojmenování souhvězdí, v jehož znamení je nyní Slunce, tedy souhvězdí Panny. České slovo panna pochází od výrazu pán, a to je hodně zajímavé slovo, a tak včera šla řeč spíš o pánech než o Panně.

Název souhvězdí Panna má původ jako mnoho dalších názvů souhvězdí, které my dnes používáme, ve staré řecké mytologii. Ale zatímco mnoho z těchto názvů jsou jména konkrétních bohů či hrdinů, název Panna je obecný, přestože jde o jednu zcela konkrétní pannu. Kdyby toto souhvězdí naši dávní předkové pojmenovali stejným způsobem jako pojmenovali souhvězdí Perseus, Orion, Andromeda či Hercules, měli bychom dnes na obloze souhvězdí Astraia. Ano, ta panna, o kterou v tomto případě jde, se jmenovala Astraia a byla to dcera nejvyššího boha Dia a bohyně spravedlnosti Themis. Také Astraia byla bohyní spravedlnosti, staří Řekové měli bohyň starajících se o tento důležitý obor víc, po pravdě řečeno, měli v tom trochu zmatek, který ještě zvýšili staří Římané, kteří do jedné bohyně Justitie spojili několik řeckých bohyň... Ale držme se Astraie. To byla bohyně spravedlnosti a zákonného pořádku, snad bychom mohli říct, že to byla učitelka možná dokonce profesorka práva. Tahle bohyně totiž někdy v dobách takzvaného zlatého věku sestoupila z nebe mezi lidi a učila je, co do té doby vůbec neznali. Tedy řád, spravedlnost, právo a také to, že když někdo řád poruší, má být potrestán. Astraia měla se svým učením zprvu úspěch, což snad bylo i tím, že ona sama byla velmi spravedlivá, a to proto, že byla čistá, že byla nevinná. Zkrátka že byla panna. Tato myšlenková konstrukce, že totiž sexuální nevinnost vede ke schopnosti být spravedlivým, mi připadá dost nepochopitelná, ale nemusím rozumět všemu. Staří Řekové to tak viděli, a to je v tomto případě rozhodující. Příběh panny Astraie skončil tak, že přes všechnu její snahu byli lidé čím dál horší a horší, a to ji znechutilo natolik, že lidstvo opustila a vrátila se na oblohu v podobě souhvězdí Panna. Ještě bych měl dodat, že podle méně rozšířeného mýtu je Pannou na obloze dcera rolníka a vynálezce vína Íkaria, která ze žalu nad vraždou svého otce spáchala sebevraždu. Tato druhá možná Panna nebyla příliš významná osobnost. Naopak staří Mezopotámci souhvězdí pojmenovali po bohyni Ištar, dcery hvězd a královny nebes, tedy jedné ze svých nejvýznamnějších bohyň. Podobně staří Egypťané ? pro ně byla naše Panna bohyní Éset, což byla jak říkali "největší z bohů a bohyň" I když mluvím o pojmenování souhvězdí Panna už druhý den, pořád jsem ještě jeho jazykové zákulisí nevyčerpal a zítra se k němu ? naposled ? vrátím.

Dotazy, připomínky a náměty mi můžete psát na novou e-mailovou adresu mnovotny@rozhlas.cz

autor: Michal Novotný
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.