Pandemie mění bydlení: Pojem pracovna už téměř neznáme, to se nejspíš změní, říká architekt Lukeš

Jak se pandemie koronaviru odrazí na architektuře? A jak to vypadá s rekonstrukcí Libeňského mostu a jiných kulturních památek? Na to odpovídal v pořadu K věci historik architektury Zdeněk Lukeš.

Libeňskému mostu, který nám slouží už přes 90 let, hrozila demolice, nakonec ho čeká rekonstrukce. První práce mají začít v roce 2022. „Přitom se ví, že když už se most stavěl, že se nepoužil kvalitní cement, takže most měl určité problémy už dřív. Celá léta se to ví, a přesto se rekonstrukce stále odkládala,“ říká historik architektury Zdeněk Lukeš. „Jsem rád, že se nepřistoupilo k radikální variantě, to znamená k bourání, protože ten most je svým způsobem krásný a určitě si zaslouží opravu.“

V žalostném stavu je také Hlávkův most. Je to stavba, která má dvě části a propojuje přes Štvanici oba břehy Vltavy.  „Ten je při nejmenším ve stejně špatném stavu, jako je Libeňský most. Je trvale přetěžovaný. Tam je velký problém v tom, že nemůžete jen tak přerušit dopravu, je to součást té nešťastné severojižní magistrály.“

V dezolátním stavu je například i vyšehradské nádraží, Odkolkovy mlýny či ledárny v Braníku. „Já jsem sám překvapen, že jsme našli 30 staveb, a to upozorňuju, že jenom u moderní architektury, které jsou zapsanými nemovitými kulturními památkami, které jsou v dezolátním stavu.“

Změna bytových prostor

Pandemie koronaviru se podle všeho odrazí i v architektuře. Změní se například kanceláře open space. „Tam přenos takové nemoci je nasnadě, dá se to ale samozřejmě vyřešit nějakým rozdělením toho prostoru. Je možné, že celá řada činností se přesune domů, to se projeví na koncepci bytů. Pojem pracovna už téměř neznáme. Teď nám možná přibude prostor, kde by lidé měli nějaký klid na práci doma, a to může proměnit bytové dispozice.“

Poslechněte si celý rozhovor na audioportále mujRohlas.