Ozvěny dne 23. 6. 2001

V čele US je žena

V čele US je žena. Předsedkyní je ode dneška Hana Marvanová, která těsným rozdílem sedmi hlasů porazila svého protikandidáta Vladimíra Mlynáře.

Nová předsedkyně získala celkem 137 hlasů. Pokud by se jediný delegát například zdržel hlasování, následovalo by druhé kolo.

Hana Marvanová: Myslím, že ten těsný rozdíl svědčí o tom, že v zásadním směřování mezi mnou a Vladimírem Mlynářem nebyl takový rozdíl. I z toho důvodu jsem mu nabídla spolupráci ve vedení strany. Mrzí mne, že to nepřijal, ale věřím, že i tak budeme moci spolupracovat.

Delegáti ze Zlína a západních Čech navrhli Vladimíra Mlynáře na post prvního místopředsedy. Ten však zdůraznil, že dodrží slovo, které dal před volbou a po prohře v soutěži o předsedu US nebude kandidovat na žádnou funkci ve vedení strany.

Vladimír Mlynář: Myslím, že když člověk prohraje dvakrát za sebou, tak je to přece jen nějaký důvod k zamyšlení, i když prohraje těsně. A druhá věc, že neexistuje žádný morální nárok na to, že poražený kandidát předsedy má být prvním místopředsedou. A já jsem, přiznám se, zažíval docela těžké chvíle v minulých měsících, kdy jsem loajálně držel některá rozhodnutí, na která jsem měl jiný názor. A nechtěl jsem být místopředsedou, který třeba pak nepodepíše nějaké dohody, apod.

Vladimír Mlynář pak dodal, že nesouhlasil s obsahem čtyřkoaliční jarní dohody. A měl velké výhrady k tomu, jak čtyřkoalice postupovala po krajských volbách. Mlynář vyzval delegáty sjezdu, aby hlasy, které chystali pro něj, odevzdali Ivanu Pilipovi. Ten nakonec v souboji o post prvního místopředsedy skutečně porazil Petra Mareše. V těchto chvílích probíhá v Liberci volba dalších tří místopředsedů US.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda dnešní zvolení Hany Marvanové šéfkou US vítá

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda dnešní zvolení Hany Marvanové šéfkou US vítá. Pro Český rozhlas dále uvedl:

Cyril Svoboda: Zaprvé proto, že bude mít politická strana, která je v Poslanecké sněmovně, v čele ženu, to je dobrá zpráva. Za druhé Hana Marvanová byla jedno volební období mimo vrcholnou politiku, byla zaměstnána, nebyla poslankyní, to znamená, že zná i tuto část politického života, to znamená života občanské společnosti mimo Poslaneckou sněmovnu. Tak já myslím, že jsou to dobré zprávy a určitě jsem si jist, že jí bude velmi záležet na upevnění čtyřkoalice a to jsou podle mne dobré signály pro nás pro všechny.

Jugoslávská vláda přijala dekret, umožňující vydání Miloševiče tribunálu v Haagu

Jugoslávská vláda přijala dekret, umožňující vydání Slobodana Miloševiče mezinárodnímu tribunálu. Pokud se jugoslávští politici na vydání exprezidenta trestnímu tribunálu shodnou, Miloševič bude souzen za válečné zločiny proti kosovským Albáncům. Vládní výnos podpořil i jugoslávský prezident Vojislav Koštunica, a to i přesto, že dekret nemá podporu parlamentu a Miloševičovi právníci jej považují za protiústavní. Jeho význam shrnuje pro Český rozhlas bývalý zvláštní zpravodaj OSN pro bývalou Jugoslávii Jiří Dienstbier.

Jiří Dienstbier: To není klička, ale je to významný test. Myslím si, že bylo velmi dobře, že se jugoslávská vláda neukvapila, že si poskytla čas na to, aby ukázala té společnosti, která byla deset let manipulována Miloševičovou propagandou, co všechno Miloševič způsobil, ať už jde o zločiny v Bosně a Hercegovině, nebo jiné válečné zločiny. Ale i jak vlastně zburcoval srbskou společnost a jak je zodpovědný za to, že Srbsko je teď v takovém žalostném i ekonomickém stavu.

Vydání Slobodana Miloševiče haagským soudcům je klíčovou podmínkou západu pro poskytnutí miliardové pomoci Jugoslávii.

Pátrání po pětileté Terezce Čermákové je stále bez výsledku

Pátrání po pětileté Terezce Čermákové je stále bez výsledku. Holčička za nejasných okolností zmizela z hřiště na sídlišti v Kladně-Kročehlavech ve středu krátce po poledni. Od té doby se do akce zapojily stovky policistů, speciální psi i vrtulník s termovizí. Podobná akce nemá v tomto regionu obdoby.

Policie nechce hovořit o finančních výdajích na nepřetržité pátrání, každopádně náklady nejsou v tuto chvíli malé, pouze více než 10hodinové nasazení vrtulníku s termovizí si totiž vyžádalo zhruba čtvrt milionu Kč. Bez ohledu na to hledání zmizelé metr vysoké blonďaté Terezky pokračuje. Dnes i ve spolupráci s kladenskými hasiči, kteří pomáhají prohledávat kanály a okolí teplovodů v celém městě. Dosud se ovšem nepodařilo nalézt žádnou výraznější stopu a policie proto nadále žádá širokou veřejnost, aby pomohla jakoukoliv informací k nalezení malé dívky. Jeden z celostátních deníků dokonce za klíčovou zprávu vedoucí k jejímu vypátrání vypsal stotisícovou odměnu.

Deska pod temelínskou turbínou se v posledních měsících mírně naklonila

Deska pod temelínskou turbínou se v posledních měsících mírně naklonila. Píší to Lidové noviny s odvoláním na informace ekologických aktivistů. Ředitel jaderné elektrárny Temelín František Hezoučký Českému rozhlasu vysvětlil, že betonová podkladová deska je umístěna na pružinových podstavcích. Po zatížení velkou vahou turbíny se tedy podle něj nutně musí zčásti deformovat.

František Hezoučký: Protože se turbína znovu montuje. My jsme v poslední době pouze diskutovali, jakým způsobem zohlednit při nové montáži vliv pružnosti desky. Není to tedy záležitost nová. Nejde o propadnutí desky, ale o pružné deformace, které má každá konstrukce.

Hornorakouští odpůrci Temelína chystají na zítřek další protestní akce. Jak uvádějí agentury, chtějí vpodvečer zablokovat hraniční přechody Wullowitz-Dolní Dvořiště a Weitgeschlag-Studánky.

V Brně dnes nastoupili výkon trestu - 100 hodin obecně prospěšných prací - 4 aktivisté

V Brně dnes nastoupili výkon trestu - 100 hodin obecně prospěšných prací - 4 aktivisté. Odsouzeni byli za to, že 13. 12. 1999 pomalovali červenou barvou ruský konzulát v Brně.

Dnes v deset hodin na ulici Nálepkova v Brně-Jundrově začali odsouzenci pracovat na tamní zahradě domu sociální péče. Jak vnímají tento trest, řekl jeden z aktivistů nezávislého ekologického hnutí Nesehnutí Milan Štefanec.

Milan Štefanec: Tak my jen tím, že jsme ho se rozhodli nastoupit, tak to znamená, že respektujeme rozhodnutí soudu, ale nesouhlasíme s ním a stále si myslíme, že náš nenásilný protest nebyl společensky nebezpečný a proto také budeme podávat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva do Štrasburku.

Jako projevu určitého nesouhlasu s rozsudkem byli oblečeni do vězeňských pruhovaných úborů. Pomoci odsouzencům přišlo asi 15 sympatizantů. Mezi nimi také dva Čečenci.

Odborový svaz Kovo chce omladit členskou základnu

Odborový svaz Kovo chce omladit členskou základnu. Do svých řad potřebuje získat hlavně ženy. Vyplynulo to z kováckého sjezdu, na kterém byl předsedou znovu zvolen Jan Uhlíř.

Organizovanost v odborech je v Česku daleko větší než v zemích EU. Je to dáno minulostí, kdy členství bylo nepsanou povinností většiny zaměstnanců.

Jan Uhlíř: Dneska jsou odbory zejména pro statečné a odpovědné a není to vždy jednoduché.

Popisuje hlavní rozdíl šéf kováků Jan Uhlíř. Vrásky mu dělají především malé a střední firmy, kde neexistuje sociální dialog.

Jan Uhlíř: Problémem jsou i firmy na zelené louce, kde je obrovský potenciál odborářů.

Odbory tvrdí, že ve firmách, kde nepůsobí, dochází velmi často k šikanování zaměstnanců. Lidé si to ale podle Josefa Středuly začínají stále více uvědomovat.

Josef Středula: Za poslední dva roky vstoupilo do Odborového svazu Kovo více než 30 tisíc nových členů. A jen za první pololetí tohoto roku bylo založeno více než 20 nových odborových organizací, zpravidla ve firmách na zelené louce.

Hlavním úkolem kováků je teď přesvědčit mladé lidi, zejména ženy, o potřebě odborů, a získat je na svou stranu.

Pithartův stav se stabilizoval

Zdravotní stav předsedy Senátu Petra Pitharta, který byl převezen do vinohradské nemocnice s akutní infekcí močových cest, se stabilizoval. Po léčení antibiotiky je Pithart už bez teplot. Českému rozhlasu to potvrdil tiskový mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Leoš Kabát.

Leoš Kabát: Ta akce, která byla nasazena jako antibiotická, je zjevně úspěšná. O tom, jak dlouho setrvá pan předseda Senátu v naši nemocnici, se rozhodne při zítřejší vizitě.

Dva čeští občané obvinění z pašování drog v Řecku půjdou až na 4 měsíce do vazby

Dva čeští občané obvinění z pašování drog v Řecku půjdou na další až 4 měsíce do vazby. Milan Lesniak a Bronislava Paclová byli zadrženi s více než 30 kg heroinu na řecko-tureckých hranicích ve středu krátce po půlnoci. Drogy nalezli tamní celníci při prohlídce jejich automobilu. Podle konzulky českého velvyslanectví v Athénách Zuzany Otčenáškové se nyní bude objasňovat čin, kvůli kterému byli zatčeni.

Jan Pavel II. požádal pravoslavné věřící na Ukrajině o odpuštění katolických omylů

Papež Jan Pavel II. požádal pravoslavné věřící na Ukrajině o odpuštění katolických omylů. Současně je při začátku své návštěvy ujistil, že katolíci odpouštějí utrpěné křivdy. O papežově pobytu telefonuje z Kyjeva náš spolupracovník, redaktor ČT Martin Jazairi.

Příjezd papeže Jana Pavla II. je pro Ukrajinu událostí nejen církevní, ale i politickou. Svátek asi 6 mil. řeckých i římských katolíků se tu prolíná se snahou ukrajinské vlády představit svou zemi jako otevřenou, přístupnou západnímu vlivu a méně závislou na mínění Ruska. Možná i proto se Kyjev na papežovu návštěvu připravil s důkladností, která v katolických kruzích vyvolala mírné zděšení. Obyvatelé domů, lemujících trasy v průjezdu kolon, nesmějí vyhlížet z oken, tím méně je otevírat. Poklopy kanálů tajné služby zavařily a do ulic povolaly několik desítek tisíc policistů v uniformách i v civilu, kteří zcela uzavřeli část města. Katolíci se obávají, že tato bezpečnostní opatření mohou lidem návštěvu papeže zcela znechutit. Protesty proti jeho příjezdu ze strany ruské pravoslavné církve po varování státu utichly a omezily se na modlitby za zmaření zítřejší mše, na níž je očekáváno asi půl milionu poutníků.

Makedonská armáda zaútočila proti albánským povstalcům

Makedonská armáda zaútočila proti albánským povstalcům a pronikla do vsi Aračinovo nedaleko hlavního města Skopje. Kvůli pokračujícímu násilí a ofenzívě makedonské armády přiletěl do země vysoký představitel EU pro zahraničí Javier Solana.

Představitel zahraniční politiky EU Solana přijel do Makedonie podruhé během pouhých 3 dnů. Solana se má pokusit přesvědčit makedonskou vládu, aby zastavila ofenzívu armády proti albánským extrémistům a obnovila dialog mezi slovanskými a albánskými politickými stranami. Musíme ihned zastavit boje a násilí v Makedonii, řekl Solana, který bude ve Skopje jednat s prezidentem Trajkovským a představiteli demokratických slovanských a albánských stran, které tvoří vládu národní jednoty. Pozorovatelé na západě tvrdí, že přerušení dialogu, který má ukončit krizi v Makedonii, velmi znepokojilo jak EU, tak NATO. Zvláště albánské strany ztrácejí podporu západu, jelikož udržují styky s albánskými extrémisty a mají nepřiměřené mocenské požadavky.

V Albánii vrcholí přípravy na zítřejší parlamentní volby

V Albánii vrcholí přípravy na zítřejší parlamentní volby. Za plné pohotovosti policie budou na klidný průběh voleb dohlížet desítky zahraničních pozorovatelů.

Oficiální předvolební průzkumy v Albánii neexistují. Mírným favoritem je vládní socialistická strana. Podle listu Kohajonen ji podporuje 46 % lidí, zejména na jihu země. Demokratická strana bývalého prezidenta Saliho Berishy se těší podpoře 42 % Albánců, zejména ze severu. Podle pozorovatelů tak o vítězi voleb rozhodne hlavní město Tirana. Volební rétorika byla obdobná. Přiblížit zemi západu, vypořádat se s korupcí a kriminalitou. Zahraniční analytici oceňují, že v předvolební kampani nezazněly národnostní akcenty. Vláda sice podpořila větší práva pro albánskou menšinu v Makedonii, násilí povstalců ale odsoudila. Jasně se vyslovila pro zachování stávajících hranic na Balkáně. Myšlenka velké Albánie nemá s výjimkou jedné malé politické strany podporu.

Izrael neztrácí kurz k mírovému urovnání konfliktu s Palestinci

Izrael neztrácí kurz k mírovému urovnání konfliktu s Palestinci. Izraelský ministr zahraničí Šimon Peres věří, že obě strany podepíší v budoucnu mírovou smlouvu, a to i přes nejnovější noční incident na jihu pásma Gazy, kde izraelští vojáci zdemolovali 17 domů palestinské samosprávy a včerejší palestinský sebevražedný útok.

Peres to dnes prohlásil v rozhovoru pro izraelský armádní rozhlas. Šéf izraelské diplomacie dále uvedl, že mezi oběma stranami je nutné krok za krokem obnovovat vzájemnou důvěru, což vyžaduje železné nervy. Podle Perese by měl prezident palestinské samosprávy Jásir Arafat nařídit zatčení Palestinců, kteří se podílí na násilných akcích, vystupovat veřejně ve prospěch zastavení násilí a změnit podle Perese štvavý obsah palestinských sdělovacích prostředků. Palestinský ministr pro regionální spolupráci Sáhib Irikád dnes řekl, že doufá, že návštěva amerického ministra zahraničí Colina Powella příští týden vyústí v podpis časového plánu realizace závěrů Mitchellovy komise.

Referendem dnes žijí Šilheřovice na Opavsku

Referendem dnes žijí Šilheřovice na Opavsku. Část tamních občanů podepsala petici, která kategoricky odmítá vybudování průmyslové zóny na rozloze 300 hektarů. Jen zbudování technické infrastruktury bude stát 680 mil. Kč. Další peníze pak zájemci o pozemky investují do výstavby továrny.

Dnešní volba, jestli stavět, nebo nestavět průmyslovou zónu, se setkala s obrovským zájmem více než 1200 obyvatel Šilheřovic. Potvrdil to jeden z iniciátorů petice proti průmyslové zóně František Huliš.

František Huliš: Je možné, že účast v referendu bude vyšší než možná k volbám. V devět večer zasedá zastupitelstvo, aby bylo seznámeno s výsledky, které jim předá komise, která tam je.

Odpůrci zóny se obávají, že výstavba závodu naruší klidovou zónu obce a zhorší i životní prostředí. Její příznivci naopak argumentují tím, že dojde ke snížení nezaměstnanosti. O 300hektarovou zónu projevila předběžný zájem také japonská automobilka Toyota. Průmyslová zóna v Šilheřovicích ale nebude, pokud ji místní obyvatelé v referendu nepodpoří.

Referendum probíhá i v Bulovce na Liberecku

Referendum probíhá i v Bulovce na Liberecku. Obyvatelé rozhodují o tom, zda se na území jejich obce bude, nebo nebude těžit písek. Pokud se v referendu více než polovina z místních 614 občanů vysloví pro těžbu, pak vstoupí na Frýdlantsko firma, která by s účastí obce chtěla vyrábět stavební prvky. Názory místních se ale různí.

Anketa: Slíbili tam zhruba 80 pracovních míst, což si myslím, že při naší vysoké nezaměstnanosti by nám ohromně pomohlo, protože patříme mezi obec s nejvyšší nezaměstnaností.

Nejsem s tím spokojený, protože tady jsou pískovny v blízkosti, který jsou využitý kapacitně na jednu třetinu. Tady by se otvíralo něco, co vlastně nemá žádné opodstatnění pro tu vesnici.

Ta těžba písku by přinášela finance pro obec, která tady vlastně nemá pomalu peníze na nic.

O 600 let zpátky se o tomto víkendu mohou vrátit návštěvníci Kutné Hory

O 600 let zpátky se o tomto víkendu mohou vrátit návštěvníci Kutné Hory. Právě tam se totiž koná desátý ročník akce s názvem Královské stříbření.

Dvoudenní slavnost, připomínající středověkou historii města, dopoledne začala fiktivním příjezdem českého a římského krále Václava IV. a jeho choti Žofie Bavorské. Celý den měli návštěvníci stříbření možnost shlédnout zajímavé ukázky historických řemesel, nebo se nechat zlákat k lidovému tanci, doplněnému o gotickou hudbu. Dobu středověku připomínal také rytířský turnaj o galantní trofeje, vyhlášený na počest svátku sv. Jana Křtitele. Po setmění zakončí první den historické slavnosti velký komponovaný program s ohňovými efekty nazvaný Čarovný večer svatojánský.

Nejvoříškovatější voříšek

Ve zlínské soutěži o nejvoříškovatějšího voříška zvítězila šedobílá Jolana. Z 50 podobných psíků nadchla Jolana porotu nejvíce a za svoji krásu dostala 10 kg psích granulí, pohár a velký atlas psů. Soutěž uspořádal Zlínský kynologický klub, který letos slaví 75 od svého založení.

Přepsal: Česká informační agentura