Od nejhoršího náletu na Prahu uplynulo 70 let. Bombardování připomíná výstava Popel Popeleční středy

Emil Šneverk a Karel Bažant

Na radnici v Praze 2 začala výstava připomínající 70 let od bombardování Prahy americkým letectvem. Expozice Vojenského historického úřadu přináší historické fotografie a vzpomínky pamětníků.

„Byla krásně modrá obloha, tak jsem se vydal na Petřín. Odtud jsem viděl, jak přilétají. Od Jiráskova mostu to bombardovali až na Floru. Potom jsem šel zpátky do města. Byl to děsivý pohled,“ vzpomíná na jeden z nejtěžších leteckých náletů, který kdy Praha zažila, Emil Šneverk.

14. února 1945 přesně 23 minut po poledni nad hlavní město přiletěla spojenecká letadla, která původně hledala německé Drážďany. Tragické bombardování nepřežilo 700 Pražanů a v troskách zůstalo třeba okolí Karlova náměstí, Vinohrady nebo část Pankráce.

Karel Bažant letos oslaví 91 let. V osudný den šel navštívit své kamarády do továrny na letecké motory v Libni.

„Čekal jsem, že přijdou kamarádi. Místo toho hučela letadla. Byl hezký pohled na ně, ale pak najednou koukám – kouřová bomba, co označuje cíle. A začalo to bouchat,“ vzpomíná.

Ludmile Navrátilové bylo v době náletu 11 let. Ve škole měli uhelné prázdniny. A to jí možná zachránilo život.

Ludmila Navrátilová - v době náletu jí bylo 11 let

„Chodila jsem do Raisovky. Tam padla bomba, přímo do naší třídy. Ještě že jsme neměli školu. Bylo štěstí, že jsme si 14. února hráli. V té ulici seděli lidé, kteří měli před barákem stolečky a na nich peřiny a šactvo. Byli zoufalí. Vůbec nikdo nevěděl, co se děje.“

Tehdy 2,5-letý Jiří Egert strávil nálet v náručí své sestry ve sklepě, kam se stihli schovat. Jeho otec Otta pak pořizoval unikátní fotografie zničených budov.

„Tohle je přesně z okna našeho bytu – pohled před Vinohradskou třídu. Ten vybombardovaný dům je přesně tam, co je dnes finanční úřad nebo vedle něj. Tohle je pohled z našeho okna do dvora, kde lidi sbírají trosky svého majetku,“ ukazuje na fotografiích.

Jiří Egert - fotografie jeho otce jsou na výstavě k vidění

Právě fotografie svého otce zapůjčil Jiří Egert Vojenskému historickému úřadu a jsou dnes součástí výstavy v prostorách radnice Prahy 2.

„Poskytl jsem jich asi 25 až 30. Nevím přesně. Jsem rád, že se to uskutečnilo. Škoda, že se toho táta nedožil,“ dodává Jiří Egert.

Bombardování se nevyhnulo ani památkám jako Emauzský klášter nebo nedaleký Faustův dům. Méně než pět minut tehdy stačilo, aby spojenecká letadla zcela zničila 93 domů. Bez přístřeší zůstalo 11 tisíc Pražanů.