Obdivuju seriálové herce, natočit film je daleko jednodušší, říká Anička Stropnická
Nová inscenace Kočkožrout ve Švandově divadle, herectví nebo její veřejně známé příjmení. O tom všem se rozpovídala Anička Stropnická v pořadu Host Lenky Vahalové.
Anna Stropnická své herecké zkušenosti nasbírala po celé republice. Pracovala v Divadle pod Palmovkou, v Olomouci a nyní ve Švandově divadle. Jeden čas žila i v Brně. „Divadlo se tam dělá taky dobrý, takže jsem se tam měla hrozně dobře. To město je zábavný, furt se tam něco děje. Je tam co dělat, společensky to tam žije, večerní život je tam zábavnej. Je to taková menší Praha,“ vzpomíná na Brno.
Anna Stropnická je dcera herce a politika Martina Stropnického a sestra Matěje Stropnického. Známé příjmení jí však moc netěší. „Nevím, jestli mi škodí nebo pomáhá. Člověk není anonymní, přijde už s nějakou nálepkou. Už jsem si kolikrát přála bejt sama za sebe. To mi nějakou dobu vadilo. Teď už je to asi úplně vyčištěný, protože jsem nezůstala v Praze a šla jsem pryč.“
Už při studiu na gymplu začala Anička točit seriál Ordinace v růžové zahradě. Nebylo to pro ni však vůbec jednoduché. „Byla jsem z toho hodně nervózní. Kvůli všem těm technických věcem je člověk strašně omezenej a začalo mi dělat velkej problém bejt přirozená. Zjistila jsem, jak to natáčení je strašně nesvobodný. Člověk musí bejt přirozenej a dobrej, je to určitý druh řemesla, opravdu je velmi obdivuju. Natočit film je daleko jednodušší,“ dodává.
Celý díl si můžete poslechnout na novém audioportále mujRozhlas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
