Nic není tak složité jako lidský mozek. Péče o něj je ale překvapivě jednoduchá

Neuroplasticita. Co to je a platí o duševním zdraví často, že nejsme v nepořádku, jen máme nevhodně zadrátovaný mozek?

S mottem můžu souhlasit, ale kontext a termín neuroplasticity je trošku širší. Obecně je neuroplasticita jednou ze základních funkcí mozku. Je spojena s termíny jako je poznávání, paměť, učení se novým věcem anebo třeba zotavení se po úrazech mozku nebo po nějakých mozkových příhodách a podobně.

Existuje samozřejmě mnoho různých definic. Jedna z nich říká, že je to schopnost mozku adaptovat a reorganizovat se v závislosti na vnějších nebo vnitřních podnětech. Reorganizovat buďto funkci nebo strukturu. Ne všechny změny v rámci neuroplasticity jsou jenom pozitivní a k našemu prospěchu. Existují samozřejmě i maladaptivní procesy, které jsou mozku na škodu.

Je to klíčový proces, který umožňuje fungování psychoterapie?

Ano, v rámci psychoterapie využíváme děje spojené s neuroplasticitou, to je prokázané. Liší se ale od klasického učení, kdy konkrétní informace při vývoji mozku u dětí není. Učíme se ji nově. Proces tohoto učení je v uvozovkách jednodušší, protože přicházejí nové podněty.

Čtěte také

Bodná rána, která není vidět, ale způsobuje škody. Psychiatr Pöthe o traumatu

U psychoterapie je to trochu rozdíl, protože už máme v mozku vytvořené patologické vzorce. Třeba oblasti, které by neměly být silně propojeny. Neuroplasticitu sice využíváme, ale zároveň musíme i přerušit nebo přenastavit patologické spoje.

To je to, o čem jsem mluvil na začátku. Že neuroplasticita je někdy ke škodě věci. A dám příklady, typicky deprese nebo třeba posttraumatická porucha. V důsledku neuroplasticity se vytvoří patologické spojení a propojení třeba na strukturu amygdaly, centra našeho strachu. Najednou se z normálního spojení, protože je normální mít nějakou hladinu strachu), vytvoří patologické spojení.

Co mozkovým buňkám škodí? Četl jsem, že dokonce i hlavičková při fotbale.

Vede se vážná debata právě i s ohledem na adolescenci a na děti. Kdy dětem povolit sporty? Třeba americký fotbal, ale i ten náš klasický. Jestli dětem povolit hlavičkovat a od jakého věku? Protože z toho skutečně vznikají mikrotraumata, která vedou k prokazatelným změnám. Ty jsou navíc akcentovány tím, že mozek je ve vývoji.

Rodíme s určitým počtem mozkových buněk. Dlouho se tradovalo, a bylo to dogma neurologie a neurovědy, že mozkové buňky už se nám po narození netvoří a jen zanikají. Dneska už se ví, že není to pravda, že skutečně máme pár míst v mozku, kde dochází k tzv. neurogenezi, tvorbě nových nervových buněk.

Čtěte také

Revolučně, nebo evolučně? Jak dělat velké i malé životní změny a na co si dát pozor

Ale v tomto kontextu můžeme říci, že stejně o našich schopnostech, kognitivních funkcích, o inteligenci, sociální inteligenci nebo emoční inteligenci nerozhoduje počet nervových buněk, ale počet spojení. Můžeme si představit, že v tom enormním množství sta miliard nervových buněk, každá z nich může být spojena s pěti až padesáti tisíci dalšími. Když ten počet vynásobíme ohromným množstvím spojů, dostaneme nepředstavitelně komplexní a složitou nervovou síť. Několik sítí a různých populací sítí, které vzájemně komunikují. Proto je tak těžké, i když se k tomu blížíme, vytvoření obecné umělé inteligence. Je těžké namodelovat umělé neuronové sítě, které by alespoň přiblížily ke složitosti lidského mozku.

Pokud se učíme nám prospěšné věci, jak můžeme neuroplasticitu podpořit?

Metod, jak indukovat neuroplasticitu je celá řada.

Poslechněte si celý rozhovor o neuroplasticitě, mozku a péči o něj.