Nevidím důvod zavádět novou sektorovou daň. Na výdajové straně rozpočtu jsme toho ještě mnoho neudělali, přiznává poslanec ODS Skopeček

„Efekt mimořádné sektorové daně, což by bylo získání 10 až 20 miliard, by neměl takový přínos, jako náklady za to, že bychom zejména zahraniční investory zneklidnili. A sice v tom, že Česko nemá stabilní daňové prostředí, takže když sem přijdou, nemohou čekat, jestli nebude zavedena nějaká další mimořádná daň,“ upozorňuje Skopeček.

Jakub Michálek|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas, Český rozhlas

Michálek dodává, že Česko má řadu daní sektorového typu – a kvůli válce na Ukrajině není v Evropě stabilní prostředí nikde.

„Řada států, včetně těch nejkonzervativnějších, které mají svůj demokratický charakter založený na tom, že jsou oblastí velké stability – například Velká Británie –, zavádí nějaký druh solidárního příspěvku.“

„Ne celého sektoru, ale tam, kde jsou marže opravdu rekordní. Tam, kde vzrostly třeba na desetinásobek jen proto, že je válka a máme vysoké ceny. Tam by měli být solidární a nějakou část odvést do státního rozpočtu a z toho by se měla platit pomoc občanům s drahými energiemi,“ naznačuje poslanec Michálek.

Británie si to nastavila tak, že motivuje investory, aby reinvestovali vysoké zisky do britské ekonomiky, reaguje Skopeček.

Čtěte také

Pomoc s cenami energií jde proti snaze stabilizovat rozpočet. Potřeba je ale obojí, říká poradce premiéra Havlíček

„Ve chvíli, kdyby to neudělali, pak teprve budou zatížení dodatečnou daní. Jde o spíš motivační efekt směrem k investicím. Takové Maďarsko také zavedlo sektorovou daň, ale je potřeba si uvědomit, že mělo extrémně nízkou daň z příjmu právnických osob. To, že máme vysoké zisky a vysoké ceny, nikoho z nás netěší. Nicméně stát na tom získává dodatečné zdroje do státního rozpočtu.“

„Takže nevidím důvod zavádět novou sektorovou daň ve chvíli, kdy jsme toho na výdajové straně rozpočtu příliš neudělali,“ konstatuje poslanec ODS.

Komplexnější problém

Růst cen energií i zisků v energetickém sektoru nelze podle Skopečka svádět na válku na Ukrajině. Připouští, že konflikt problém prohloubil, nicméně ceny energií podle něj rostly dávno před tím než Rusko zaútočilo na Ukrajinu.

Čtěte také

Vláda chystá úsporný tarif na energie. Mohl by lidi motivovat k šetření, myslí si energetický expert Šnobr

„Jsou důsledkem toho, co se děje v energetické politice a zelené politice EU v posledních letech. Kdy je zakázáno investovat do čehokoliv co má adjektivum fosilní a jsou podporovány pouze tzv. obnovitelné zdroje. Ty jsou ale jednak nestabilní, extrémně drahé a bez přímé dotace ze strany státu nebo spotřebitele nejsou konkurenceschopné.“

„Místo toho, abychom se začali bavit o příčinách, proč jsou dneska vysoké ceny energií a přehodnotili iracionální zelenou politiku, chceme zavést další státní intervenci. Ta má řešit  ale jen špatnou předchozí politiku,“ říká Skopeček.

Čtěte také

Pomoc s cenami energií jde proti snaze stabilizovat rozpočet. Potřeba je ale obojí, říká poradce premiéra Havlíček

Růst cen energie je komplexnější problém, reaguje Michálek. Souvisí podle něj s obnovou ekonomiky po covidu i s tím, že Putin pravděpodobně dlouho plánoval válku a navýšení si zisků.

„Je důležité, abychom pokračovali nějakým způsobem v boji proti globálnímu oteplování, protože jinak se tady uvaříme, budeme mít povodně atd. Chápu, že některé kroky, jako třeba v Německu, tedy zavírání jaderných elektráren, tak nad tím taky kroutím hlavou. Ale neházejme všechny problémy do jednoho pytle,“ vyzývá poslanec Michálek (Piráti).

Poslechněte si celou debatu. Moderuje Karolína Koubová.